Česká republika zaostává za západem EU ve vědě a inovacích. Národní výzkumnou a inovační strategii má na stole vláda

věda, výzkum. Zdroj: www.pixabay.com

Národní výzkumná a inovační strategie předložená ministerstvem průmyslu a obchodu počítá s 247 miliardami na splnění cílů v období 2021 až 2027. České školy podle zaměstnavatelů neprodukují tak kvalitní odborníky jako školy v západní Evropě. ČR se musí orientovat více na služby i přes současné zaměření na průmyslovou výrobu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky, označovanou také jako Národní RIS3 strategie, která zaštiťuje orientovaný a aplikovaný výzkum a určuje priority pro efektivní zacílení finančních prostředků, tak aby byl plně využit znalostní potenciál ČR. Ministerstvo počítá, že na vědu a výzkum zamíří celkově 247 miliard korun na plnění horizontálních (klíčové oblasti změn) a vertikálních cílů (národní domény specializace) strategie v období 2021 až 2027. Jednotlivé priority si můžete prohlédnout v tabulkách níže.

„Spíše než přístup řízení seshora, který zahrnuje především veřejné orgány a úřady, vyžaduje nové pojetí investic do inovací přístup odspodu, utvářený ve společném procesu podnikatelského objevování, který zahrnuje soukromý sektor a akademickou komunitu, staví na vnitřních silných stránkách každého regionu, na jeho podnikavosti a konkurenčních výhodách. Pomocí tohoto procesu mohou strategie inteligentní specializace zahájit ekonomickou transformaci pomocí modernizace, diverzifikace nebo radikální inovace ve všech regionech Evropské unie,“ shrnul účel RIS3 strategií evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Současná česká strategie je již třetí aktualizací dokumentu, který původně vznikal v roce 2013 a  do září roku 2014 byl připomínkován a upravován do stávající podoby.

Podle současné verze Národní RIS3 strategie je Česká republika v situaci, kdy tahounem ekonomiky je průmyslová specializace, na kterou je navázána řada komerčních služeb. Naopak nižší význam v ekonomice mají „znalostně intenzivní služby“, kde se ve vyspělých ekonomikách koncentruje značná část inovací. Současný stav inovační výkonnosti zveřejnila Evropská komise v červnu 2018 a podle přehledu se ČR umístila na 13. místě. „Hodnocení inovační aktivity za ČR ukazuje na zaostávání v inovacích v malých a středních podnicích zejména v oblasti organizace a marketingu, tak i ve stále nedostačujících aktivitách v produktových inovacích a v procesních (technologických) inovacích uvnitř podniku, i když v posledních dvou letech dochází ke zlepšení,“ uvádí se v dokumentu, který předložilo vládě MPO.

Na základě analýz a diskuzí s klíčovými hráči na trhu, sestavilo ministerstvo i 4 problémové okruhy, které brzdí rozvoj výzkumu a inovací v oblasti podnikání. Mezi problémová místa patří slabá úroveň podnikavosti a nedostatečně silný endogenní podnikatelský sektor, vysoká závislost hospodářského vývoje ČR na aktivitách zahraničních firem, nestabilita regulačního rámce a administrativní náročnost plnění regulačních pravidel a přetrvávající podcenění digitální agendy v podnikání. „Nestabilní a složitý regulační rámec podnikání ve spojení s vysokou mírou subjektivně vnímané korupce vytváří vzorce chování, které příliš nepodporují inovace, resp. rozvoj firem obecně a tím celé ekonomiky. Nestabilita a obtížná předvídatelnost daňových podmínek zatěžuje strategické plánování firem. Aktivity s vyšší přidanou hodnotou jsou celkově více citlivé na kvalitní podnikatelské prostředí,“ zmiňuje jeden z výsledků zjištění MPO, ke kterým došlo po diskuzi s klíčovými hráči.

Analytická část Národní RIS3 strategie se věnuje i problému, které brzdí samotný veřejný výzkum, kde mezi nejproblémovější okruhy patří nevyrovnaná kvalita veřejného výzkumu, rizika digitální agendy ve veřejném výzkumu, nízká relevance a málo rozvinutá spolupráce veřejného výzkumu s aplikační sférou, nedostatečná mezinárodní otevřenost výzkumného prostředí v ČR a nedostatky v řízení a správě (governance) v oblasti politiky pro vědu, výzkum a inovace.

Mezi problémová místa patří i samotní odborní pracovníci, kteří vycházejí z českých škol. Podle průzkumu, který proběhl mezi zaměstnavateli je se znalostmi a dovednostmi potřebnými k práci spokojeno něco okolo 80 % českých zaměstnavatelů, zatímco v západních zemích se pohybuje tento podíl mezi 91 až 99 %. Průzkum z roku 2013 také zjistil, že zaměstnaní absolventi vysokých škol disponují přibližně 69 až 83 % potřebné úrovně 15 měkkých kompetencí definovaných Národní soustavou povolání. Problémy má i samotné základní školství, které nedokáže správně identifikovat a pracovat s talenty.

Česká republika podle statistických dat disponuje přibližně 10 zaměstnanci ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných osob, což je v evropským průměrem, který je přibližně 11 zaměstnanců. „Nejdůležitějším zdrojem nových zaměstnanců ve vysokoškolském výzkumu jsou vlastní absolventi doktorského studia. To naznačuje, že tento segment pracovního trhu je orientován dovnitř a vyskytuje se zde i jisté územní omezení, a to i navzdory skutečnosti, že výběr nových zaměstnanců je plně v rukou jednotlivých výzkumných pracovišť. Z tohoto pohledu je vhodné zabývat se otázkou, zda mzdové, pracovní, technické a jiné podmínky akademických pracovišť nepředstavují faktory, které uchazeče o zaměstnání z jiných zdrojů odrazují,“ dodává ke svým zjištěním MPO v Národní RIS3 strategii.

Ekonomika ČR, která je orientována exportně je stále závislá především na výrobním průmyslu mezi který patří výroba dopravních prostředků a zařízení, strojírenství, elektronika a elektrotechnika. Dále pak český export podporují IT služby a software, výroba a distribuce elektrické energie, a léčiva a zdravotnické prostředky. MPO zmiňuje, že i přes jednoznačné zaměření české ekonomiky na výrobu se musí podporovat inovace, které pomohou zvyšovat podíl na ekonomické výkonnosti  souvisejících kvalifikovaných služeb jako je testování, design, zakázkový vývoj nebo poradenské služby.

Samotná Evropská komise stanovila jako klíčové technologie mikro a nanoelektroniku, nanotechnologie, fotoniku, pokročilé materiály, průmyslové biotechnologie a pokročilé výrobní technologie. Na všechny tyto oblasti by se měly zaměřovat i česká výzkumná centra v jednotlivých krajích.

Michal Ožuch