ČEPS: Tempo budování přenosové sítě v Německu neodpovídá tempu výstavby elektráren na severu Německa z obnovitelných zdrojů

Greater Gabbard wind farm

Německo ignoruje doporučení EU a nebuduje přenosovou soustavu pro svou „zelenou“ energii vyrobenou na severu. Na jih ji „posílá“ přes nás a ohrožuje stabilitu sítě.

Více než 5.500 km elektrického vedení nejvyššího napětí na českém území má ve správě akciová společnost ČEPS. Kromě toho poskytuje své sítě pro tranzit energie a umožňuje obchodování s ní. V poslední době se o ní nejvíce hovoří v souvislosti se stavbou dvou obřích transformátorů u Kadaně. Obecně se říká,  že jsou potřeba proto, aby zabránily „přetokům“ elektrické energie. Ale jak a proč přetoky vznikají?

Jednoduché vysvětlení je, že kvůli slabému elektrickému vedení na bývalých hranicích mezi západním a východním Německem, v oblasti  Durynského lesa. Německo totiž před několika lety začalo masivně podporovat „zelenou“ energii z obnovitelných zdrojů a současně rozhodlo o útlumu konvenčních elektráren a po havárii ve Fukušimě v roce 2011 také o odchodu od jádra. „Zelená“ energie tak dostala skutečně zelenou. Jenže „staré“ elektrárny ať už uhelné, či jaderné byly postaveny na jihu Německa, mnohdy v Bavorsku, kde měly také své odběratelské podniky – zejména kolem Mnichova a dalších měst. Po uzavření, nebo omezení výkonu tamních elektráren však nastal  problém, jak do průmyslového jihu, který je i hustě osídlen dostat potřebnou elektřinu se severu. Nejkratší cestou přes Durynský les, právě kvůli chybějícím kapacitám vedení to nejde a druhá nejkratší cesta je přes Českou republiku.

„Je to dáno i tvarem naší republiky, kdy západní část vybíhá do hraničního území mezi východním a západním Německem. Naše vedení je pro Němce tak velice výhodné, jelikož skoro kopíruje jejich hranice a má vysokou kapacitu,“ říká člen představenstva ČEPS Zbyněk Boldiš, který dlouhá léta působil v Německu, takže zná tamní reálie velice dobře. Podle něj se kdysi v Československu velmi dobře rozvrhlo, kde budou stát elektrárny, aby jejich hlavní odběrní místa (průmyslové oblasti či velké aglomerace) nebyly příliš daleko. Pak se podle těchto hlavních energetických a spotřebních center postavilo vedení nejvyššího napětí. U našeho největšího souseda tomu tak není. Vedení přes bývalou hranici západního a východního bloku je slabé, kapacitně nestačí a navíc Bavorsko nechce o postavení sloupů pro velmi vysoké napětí  ani slyšet. Jedním z důvodů je, že by dráty a sloupy hyzdily jejich krajinu. Tempo výstavby „zelených“ zdrojů energie zdaleka neodpovídá tempu výstavby vedení pro tuto energii do center spotřeby. Navíc je tu ještě jedna podstatná skutečnost. „Německo má společný obchodní trh s elektřinou spolu s Rakouskem čili nás jejich volná obchodní zóna ze dvou třetin obklopuje a jaksi zapomínají na to, že my nejsme její součástí. Chovají se tak, že neřeší sousední hranice, a když umožňují neomezené obchodování uvnitř této obchodní zóny, tak automaticky počítají s neplánovanými toky přes naši přenosovou soustavu. Ale kdyby to bylo naopak, že my si přes část Německa budeme posílat spoustu energie a budeme, byť lokálně, přetěžovat jejich síť, to by křičeli opravdu hodně nahlas. Můj odhad je, že by si to nenechali líbit ani jeden den,“ dodává Boldiš.

ČEPS na tuto neférovou skutečnost upozorňuje i na evropské úrovni již řadu let a za pravdu jí dala i evropská studie EWIS (European Wind Integration Study), jež analyzovala bezpečnost provozu evropských přenosových soustav ve vztahu k rozvoji větrných zdrojů do roku 2015 a, ve které mj. říká, že by se měly jednotlivé státy zaměřit na budování elektrického vedení s ohledem na výrobní a spotřební centra. „S ohledem na to, že získání povolení na stavbu velmi vysokého napětí může trvat i 10 let, doporučila studie využít jako střednědobé řešení transformátory, které budou regulovat přetoky elektrické energie,“ vysvětluje člen představenstva ČEPSu Boldiš. Podobná zařízení fungují na hranicích  Nizozemska a Belgie. „Když nám polští kolegové v roce 2009 oznámili, že transformátor postaví, bylo jasné, že je potřeba jednat, a na základě dalších studií jsme zahájili přípravy na stavbu transformátorů také, zvlášť v kontextu toho, že k nám přitékalo stále více elektřiny z Německa,“ vysvětluje Zbyněk Boldiš s tím, že ČEPS zpracovala možné scénáře vývoje a možného řešení. Navíc zjistila, že to, co studie EWIS předpovídala pro rok 2015, tedy obrovské přetoky energie přes hranice, se naplnilo již v roce 2013.

Hlavní body zajištění bezpečného a spolehlivého provozu podle ČEPS:

1) podporovat výstavbu sítí v Německu – aby přeneslo, co se vyrobí
Německo vybuduje přenosovou soustavu, která bude schopna odvést elektřinu ze severu na jih.

2a) transformátory s řízeným posuvem fáze
Za účelem zajištění bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy ČR, ČEPS staví transformátory, které budou regulovat přetoky elektrické energie, stejně jako je tomu na jiných hranicích (Belgie, Nizozemí)

2b) Německo-Rakousko – bráno jako jedna zóna.
ČEPS dlouhodobě usiluje o rozdělení společné německo-rakouské obchodní zóny, jejíž velikost nerespektuje přenosovou schopnost a tak zneužívá přenosové soustavy sousedních států. Jde zejména o snižování obchodní kapacity na hranicích ČEPS ze strany Německa a ohrožení bezpečného provozu přenosové soustavy ČR.

3) redispečink
Pro snížení výkonu z elektráren na severu Čech, posílení výkonu elektráren na jihu Moravy. ČEPS naráží na omezení kapacity disponibilních zdrojů.

Bod 1 se nenaplňuje , proto přikročila Česká republika k bodu 2a. Na ten přišla řeč i na XII. Mezinárodním energickém regulačním fóru v polovině března v Praze. „Vzhledem k tomu, že v Německu necítí potřebu postavit vysoké napětí mezi severem Německa a Bavorskem si myslím, že budování transformátorů přispěje k jednotnému energetickému trhu. Až postaví vedení, tak se transformátory vypnou a bude se opět volně obchodovat,“ shrnul svůj postoj ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Příště: Transformátory a jejich funkce .

Jiří Reichl