„Bylo to sledování, u kterého vojáci cvičili,“ snaží se zažehlit ministři skandál na obraně. Dokumenty popisují, co se dělo. I to, že vojáky požádal Šlachta

Zásah celníků. Zdroj: facebookový profil Celní správy

Oficiální místa se stále snaží marginalizovat velký problém se sledováním Celní správy, jehož se vloni v červnu mimo zákon účastnili z prostějovské armádní 601. skupiny speciálních sil. O kontroverzní operaci Ekonomický deník informoval v půlce prosince. Ministr obrany Lubomír Metnar i šéfka financí Alena Schillerová ale dokolečka tvrdí, že ze strany vojáků šlo o pouhé cvičení. Dokumenty, kterými Ekonomický deník disponuje, ale dokládají pravý opak. Celníci vojáky povolali, aby jim v rámci takzvané součinnosti pomohli při „realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí“. Na straně celníků byl podle dokumentů nejdůležitější postavou jejich náměstek Robert Šlachta.

Přestože se politici snaží informace Ekonomického deníku všemožně zlehčit, realita se má následovně: Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti adresované Generálnímu štábu.

Žádost, kterou vloni poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci.
Repro: Ekonomický deník

„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek.

Zhruba půl roku po odhalení popisované operace kvůli ní interpelovala šéfy resortů obrany a financí předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová z ODS. A odpovědi ministrů, byť notně vyhýbavé, informace o sledování skupiny vietnamských podnikatelů s tabákovými výrobky, kterého se účastnili ze zákona naprosto nepříslušní vojáci, potvrzují.

„K vašemu dotazu, zda Celní správa požádala o součinnost při sledování osob podezřelých z páchání trestné činnosti, uvádím, že Celní správa za účelem plnění svých úkolů požádala o poskytnutí technických prostředků s obsluhou. Z hlediska formy poskytnutí součinnosti pak byla zvolena forma součinnostního vojenského výcviku 601. skupiny speciálních sil s jednotkou Celní správy za účelem procvičení schopností ve vedení speciálního průzkumu,“ odpověděl Černochové ministr obrany Lubomír Metnar.

A potvrdil i poznatek Ekonomického, že se akce odehrála v civilním prostoru na Olomoucku. „Vzhledem k tomu, že tento vojenský výcvik měl proběhnout mimo vojenské prostory a vojenské objekty, byl ministryní obrany (Karlou Šlechtovou – pozn. red.) v souladu se zákonem předložen návrh na provedení tohoto vojenského výcviku, se kterým ministryně obrany vyslovila souhlas. Vzhledem k tomu, že byl vojenský výcvik proveden pouze na veřejně přístupných místech a nebyl realizován formou, která by vybočovala z běžného užívání těchto veřejně přístupných míst, nebylo třeba provádět předjednání užití těchto míst s jejich vlastníky či správci či s orgány státní správy a samosprávy,“ verifikuje postupně Metnar poznatky zveřejněné Ekonomickým deníkem.

Faksimile odpovědi na interpelaci, kterou odeslal ministr obrany. Repro: Ekonomický deníik

K otázce aplikace konkrétních ustanovení trestního řádu Metnar napsal, že armáda není orgánem činným v trestním řízení a proto podle něj vojáci úkony trestního řízení neprovádějí. „Nicméně obecná povinnost vyhovovat dožádání orgánů činných v trestním řízení je státním orgánům, právnickým a fyzickým osobám uložena v paragrafu 8 trestního řádu,“ uzavřel Metnar.

Druhá část reakce ministra obrany. Repro: Ekonomický deník

 

Žádal Šlachta

Jak už Ekonomický deník upozornil, původní žádost o součinnost při sledování se kvůli riziku nezákonnosti nasazení vojáků na papíře proměnila ve společné cvičení. Pojďme si nyní zrekonstruovat, jak se to stalo. O takzvanou součinnost při sledování požádali celníci armádu nejprve telefonicky. Podle zdrojů Ekonomického deníku pak bylo plukovníkovi Celní správy Petru Maškovi doporučeno, ať podá písemnou žádost. Ten ji obratem poslal na Generální štáb, ale s tím, že žádá o součinnost podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci orgánů činných v trestním řízení. Což účast prostějovských speciálů, kteří na rozdíl od Vojenské policie a v taxativně jasně vyjmenovaných případech Vojenského zpravodajství, naprosto vylučuje. Prostějovská 601. skss totiž ze zákona není orgánem činným v trestním řízení.

„Nejprve na armádu telefonovali, pak to museli udělat písemně, žádost přezkoumal tehdejší hlavní inspektor armády generál Jaroslav Kocián, který účast na této akci nedoporučil. Někdo se ale rozhodl, že do toho 601. půjde. Po ukončení této operace poslal armádě děkovný dopis náměstek Celní správy Robert Šlachta, který byl v písemné žádosti uveden jako ten, kdo vydal rozkaz svému podřízenému Petru Maškovi,“ tvrdí jeden ze zdrojů Ekonomického deníku.

Akci tak podle důkazů získaných Ekonomickým deníkem vedl na straně celníků skutečně zástupce generálního ředitele celníků Robert Šlachta. „Na základě požadavku zástupce ředitele Generálního ředitelství cel a rozhodnutí Náčelníka generálního štábu Armády České republiky byl vydán úkol k zabezpečení součinnostního výcviku mezi 601. skss a jednotkou Celní správy,“ stojí v dokumentu ředitele Speciálních sil ministerstva obrany generála Pavla Koláře, který Ekonomický deník získal.

Část z dokumentu šéfa speciálních sil ministerstva obrany potvrzuje, že iniciátorem akce byl náměstek celníků Robert Šlachta. Repro: Ekonomický deník

Ministr obrany Metnar se při pokusu marginalizovat tento olbřímí skandál odvolává na paragraf 8 trestního řádu. „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů,“ dí litera zákona. Jenže jde o pomoc typu poskytování a předávání informací, písemností, výpisů z bankovních účtů a jinou podobnou spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Nikolivěk však o přímou účast na aktu trestního řízení, v tomto případě sledování, kterou potvrzuje Metnarova odpověď na interpelaci poslankyně Černochové.

„Informace, které byly v rámci výše popsané součinnosti získány, nebyly jednotkami armády dále zpracovány a armáda těmito informacemi nedisponuje,“ potvrdil Metnar dále, že lidé ze 601. celníkům skutečně poskytli poznatky či data jimi získané v rámci společné operace

Za dozoru státní zástupkyně

To, že se prostějovští speciálové podíleli skutečně podíleli na ostrém sledování, potvrzuje i odpověď ministryně financí Aleny Schillerové. Přestože se i ona snaží účast prostějovských „specnaz“ naroubovat na cvičení. „Ohledně celé záležitosti jsem se nechala informovat a mohu vám potvrdit, že některé informace v článku se nezakládají na pravdě, či jsou v článku interpretovány zavádějícím způsobem,“ začala svou odpověď Schillerová. A pokračovala: „Především je zapotřebí sdělit, že 601. skupina speciálních sil generála Moravce žádné úkony v rámci trestního řízení neprováděla. Sledování, které bylo prováděno na základě řádného povolení dozorující státní zástupkyně, prováděl výhradně pověřený celní orgán, kterým je Generální ředitelství cel. Tyto informace nejsou v uveřejněném článku uvedeny pravdivě,“ tvrdí Schillerová.

Reakce ministryně financí. Repro: Ekonomický deník

Tedy shrnuto a podtrženo podle Aleny Schillerové: Celníci v ostré akci sledovali a prostějovští speciálové se na skupině Vietnamců, podezřelé z nezákonného obchodu s tabákem, pouze cvičili.

Že tato argumentace nedává logiku dokládá Schillerová mimoděk v pokračování svého textu, kde nechtě potvrzuje nové informace Ekonomického deníku. „Armádní útvar na nemožnost zapojení se do trestního řízení také sám upozornil v reakci na zaslanou žádost s tím, že i přes nemožnost participovat na konkrétním trestním řízení může poskytnout své poznatky, dovednosti a doporučení ohledně operativních postupů a technické prostředky s obsluhou aplikovatelné při sledování, což se i stalo. Přípravné řízení trestní je neveřejné a proto vám není možné poskytnout předmětnou žádost,“ napsala poslankyni Černochové dále ministryně financí. A na závěr znovu potvrdila, že ze strany Celní správy rozhodně nešlo o žádné cvičení: „Trestní řízení v dané věci bylo vedeno pověřeným celním orgánem na základě zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, kterým jsou svěřeny celní správě trestně-právní kompetence již od nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od roku 1962.“

Trestní řád to nepřipouští

Protože celá operace sledování, řečí politiků ovšem cvičení, proběhla rychlev horizontu třech dní, je to další důkaz toho, že šlo o ostrou akci a žádné předem plánované cvičení. Protože žádost celníků, zaslanou vloni 13. června hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto rychle. Žádost celníků pak obratem odsouhlasil i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.

Aby operace pravděpodobně nebudila příliš pozornosti, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal do interního dokumentu velitel speciálních sil Pavel Kolář.

V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“. Vše se odehrálo v řádu hodin, respektive tří dnů. Cvičení se přitom plánují dlouhodobě a procházejí klasickým schvalovacím kolečkem. Ostatně o plánovaných armádních cvičeních na tento rok dnes poslance ministr obrany informoval.

Operace celníků a vojáků vypadá na první pohled jako nikterak nevybočující ze standardních mechanismů, opak je ale pravdou. Celníci vojáky požádali o součinnost podle paragrafu 158 d) trestního řádu. Ekonomickému deníku není známo, zda sledování povolil jen státní zástupce, aby mohly být pořízeny i zvukové nebo obrazové záznamy. Nebo soudce, aby mohlo být zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, jak praví litera zákona.

Problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet a proto by byl při sledování porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád. Podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci bezpečnostních složek, a na který se jak celníci, tak vojáci dnes na výboru odvolávali, může takzvanou součinnost poskytovat pouze orgán činný v trestním řízení. Tím prostějovská 601. brigáda ze zákona v žádném případě není.

Trestní řád jasně říká, jaká složka může poskytovat součinnost. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.

Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil vyjma oslovených právníků i vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.

Jan Hrbáček