Bydlení mileniálů: centrum města i předměstí, ale do vlastního

Chtějí kupovat. Mileniálové tvoří ve Spojených státech největší skupinu kupujících na trhu s bydlením. Žít v nájmu už je nebaví.

Nová studie amerických vědců přináší odpovědi na otázku, jakou lokalitu pro svoje bydlení preferuje generace lidí, kteří dospívali na přelomu století.

Ve Spojených státech jich žije na 83 milionů, tedy asi čtvrtina populace. Generace dospělých ve věku do čtyřiceti let je zároveň nejpočetnější v historii USA. Jejich raná dospělost je poznamenaná největším hospodářským propadem od Velké hospodářské krize, tedy velkou recesí, která zasáhla Spojené státy a zbytek světa v letech 2008 a 2009, a z níž se notný počet zemí vzpamatovával téměř celou následující dekádu.

A možná právě toto ekonomické trauma se podepsalo na zrodu jednoho z častých stereotypů, který je s mileniály spojován: nehledají vlastnické bydlení a dávají přednost bezstarostnému životu ve městech, nejlépe přímo v centru. Přesněji řečeno toto je jedna z hypotéz, kterou se snažili ověřit američtí vědci a experti. Druhá hypotéza naopak hovoří o tom, že se mileniálové usídlují na okrajích měst či v jejich těsné blízkosti, což má zásadní vliv na růst populace v těchto lokalitách.

Nepotvrditelná hypotéza

Ani jedna se však nedá spolehlivě potvrdit či vyvrátit. Podle analytiků portálu CityLab.com jde totiž o to, jak je definováno městské centrum a jak jeho okraj. Má smysl dát přednost čistě geografickému hledisku? Tedy protnout město soustřednými kružnicemi o různém poloměru podle vzdálenosti od geografického středu města? Nebo je smysluplnější zapojit do této definice i jiné faktory (například dostupnost veřejnou dopravou), které části vzdálenější od centra de facto centru přibližují?

Aby se daly závěry alespoň trochu zobecnit, pak se zřejmě nelze rozhodnout jinak, než upřednostnit geografické hledisko spojené s pohledem demografickým. Hyojung Lee z Harvardova Výzkumného centra pro bydlení se právě o to pokusil, byť jak sám přiznává, si je vědom, že „do hry vstupuje řada dalších faktorů, které ovlivňují výběr místa pro bydlení“.

Lee se podíval na průměrná roční tempa růstu populace v lokalitách různě vzdálených od center padesáti největších amerických měst a odhalil několik trendů. V 90. letech minulého a prvních letech tohoto století byl roční přírůstek počtu mladých dospělých v centrech i okrajových částech měst na vyšších úrovních, než činil federální průměr. Takový vývoj ukazuje spíše na urbanizační trend jako takový, než že by docházelo k nějakému signifikantním přelévání mileniálů z center na okraje nebo opačným směrem.

Kulminace v roce 2035

Po roce 2010 ale nastala nápadná změna. Tempo růstu populace mladých dospělých se v centrech měst podstatně snížilo, zatímco v okrajových částech naopak zrychlilo. Největší rozdíl byl patrný v oblastech, které leží v okruhu od pěti do šestnácti kilometrů od geografického středu města. Zatímco před rokem 2010 se populace ve věku 25 až 34 let v tomto „okruhu“ snižovala o 7,5 procenta ročně, po roce 2010 jsou naopak zaznamenávány desetiprocentní přírůstky. Kolem čtyřprocentního tempa se pohybuje přírůstek této kohorty také ve vzdálenosti 1,5 až 3 kilometry od středu města, zatímco o dekádu dříve to bylo necelé procento.

Jestliže se provede projekce této generace do budoucna, zohlední se aktuální sňatečnost a další podobné demografické ukazatele, Lee předpovídá, že příliv mileniálů, respektive mladých dospělých, do měst bude kulminovat kolem roku 2035. „Vezmu-li v potaz setrvačnost demografických trendů, pak současné tempo růstu populace mladých dospělých ve městech ještě nějaký čas vydrží,“ říká Lee.

Nelze tedy jednoznačně říci, že k mileniálům život uprostřed města neodmyslitelně patří. Podle všeho i tato generace podléhá při hledání místa k životu různým vlivům, ovšem nepříliš odlišným od těch, jimž podléhaly generace předchozí. Co je však možné pozorovat v současnosti, je vliv mileniálů na aktuální situace na trhu bydlení.

Mileniálové obouvají bačkory

Z analýzy, kterou zveřejnil portál NationalwideMortgages.net, vyplývá, že až dvě třetiny mileniálů se v nejbližší době chystají pořídit si vlastní bydlení. Už jen tento údaj je známkou, že i tato generace postupně přijímá „zákon teplých bot“. Již dnes jsou mileniálové na americkém realitním trhu největší skupinou. Ze všech, kteří hodlají koupit dům nebo byt, připadá právě třetina na mileniály. Z nich tvoří dvě třetiny ti, kteří si vlastnické bydlení pořizují poprvé.

Mileniálové v sobě ale mileniály nezapřou, respektive svůj kladný vztah k on-line světu potvrzují i při hledání vhodného objektu ke koupi za účelem bydlení. Devětadevadesát procent jich dům či byt hledá právě přes internet. Jinak jsou ale daleko vybíravější než jejich rodiče. „Je to daleko zdlouhavější proces,“ uvádí portál NationalwideMortgages.net.

Je zajímavé, že Mileniálové nejčastěji pořizuje bydlení prostřednictvím realitního makléře. Děje se tak u nich v 92 procentech případů. U generace současných pětašedesátníků takový způsob nákupu nemovitosti připadal v úvahu jen u zhruba čtyř případů z pěti. Mileniálové také skoro v polovině nákupů domu či bytu dávají přednost novostavbám, aby se vyhnuli renovacím či rekonstrukcím. V rámci všech kupujících se tak děje jen ve třetině případů.

A pozor, jen jeden z devíti mileniálů si kupuje obydlí s tím, že je to napořád. To je zdaleka nejmenší podíl v rámci všech srovnávaných generací. U seniorů je tento podíl více než trojnásobný, konkrétně 37 procent. Naopak 68 procent mileniálů tvrdí, že aktuálně pořizované bydlení je jen přestupní stanicí na cestě za domovem, který si vysnili a jednou jej chtějí mít.

-zm-