Budoucí Společná zemědělská politika: Ministerstvo zemědělství bude usilovat o zrušení navrhovaného povinného zastropování

Evropská komise dnes zveřejnila návrh na Společnou zemědělskou politiku (SZP) po roce 2020, který počítá s větší mírou rozhodovacích pravomocí pro jednotlivé členské státy i s jejich větší zodpovědností. Podle českého Ministerstva zemědělství je ale návrh zbytečně komplikovaný jak pro administraci, tak pro zemědělce. Čeští zástupci také plánují jednat s Komisí a v Radě ministrů o zvýšení rozpočtu na SZP a návrhu zastropování.

Evropská komise (EK) navrhuje, aby se v letech 2020-2027 stanovily maximální hranice pro evropské platby zemědělským farmám (tzv. zastropování). S tímto návrhem Česká republika nesouhlasí, protože rozloha českých zemědělských podniků je v průměru větší než v ostatních členských státech EU. Přímé platby přitom tvoří podstatnou část zemědělských příjmů.

„Budeme usilovat o navýšení podpory pro citlivé sektory, například ovocnářství, zelinářství a některé oblasti živočišné výroby, i o vyjasnění environmentálních podpor, které v návrhu Komise nejsou výslovně uvedeny,“ uvedl Milek.

Návrhy s rozpočtem 365 miliard EUR mají zajistit, aby společná zemědělská politika (SZP) obstála v budoucnosti, nadále podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Dnešní návrhy dávají členským státům více flexibility a odpovědnosti. Mohly by si samy zvolit, jak a kde financování získané ze SZP investují, aby naplnily ambiciózní cíle stanovené na úrovni EU a přispěly tak k vytvoření inteligentního, odolného, udržitelného a konkurenceschopného zemědělského odvětví. Zároveň by měly zajišťovat spravedlivou a lépe zacílenou podporu, která by zvýšila příjmy zemědělců.

Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, v této souvislosti poznamenal: „Společná zemědělská politika je jednou z našich hlavních politik, která ovlivňuje životy všech Evropanů. Tyto solidní návrhy přispějí ke konkurenceschopnosti zemědělského odvětví a zároveň posílí jeho udržitelnost. V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky.

Phil Hogan, komisař pro zemědělství a rozvoj venkova, k tomu řekl: „Dnešními návrhy Komise naplňuje svůj závazek k modernizaci a zjednodušení společné zemědělské politiky. Členským státům uděluje skutečnou subsidiaritu. Zajišťuje pro Evropu odolnější zemědělské odvětví a usiluje o vyšší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu.“

„V zájmu snížení dopadů na české zemědělství budeme pokračovat v diskuzi s Evropskou komisí a s ostatními členskými státy a navrhovat jiné možnosti řešení. Za klíčové považujeme ponechat rozhodnutí o zavedení zastropování v kompetenci jednotlivého členského státu,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Nově by měla SZP více zohledňovat specifické situace a nastavovat strategie podle národních potřeb. Tento přístup poskytne více flexibility a možností národního nastavení, přinese i větší odpovědnost, ale bude složitější než stávající model. Nová SZP by dle Evropské komise měla být spravedlivější, zelenější, s důrazem na větší využití znalostí a inovací či digitalizaci venkova.

Podle názoru zástupců Ministerstva zemědělství nařízení, které předložila EK, přinesou vyšší administrativní zátěž. Stále přetrvávají pochybnosti ohledně zjednodušení auditního a kontrolního systému. Ministerstvo zemědělství proto bude usilovat o reálné a viditelné zjednodušení podmínek.

Hlavní prvky návrhů Komise na modernizaci a zjednodušení jsou:

  1. Nový způsob práce:Členské státy budou mít při využívání přidělených prostředků více flexibility. Budou tak moci navrhovat lépe uzpůsobené programy, které budou účinněji reagovat na problémy zemědělců a venkovského obyvatelstva obecně. Členské státy budou mít rovněž možnost až 15 % svých přídělů ze SZP přesouvat mezi přímými platbami a rozvojem venkova, což jim umožní lépe financovat své priority a opatření. Rovné podmínky pro všechny členské státy budou zajištěny prostřednictvím:
  • strategických plánů pokrývajících celé období. Každý členský stát ve svém plánu stanoví, jak hodlá využít přímé platby i prostředky na rozvoj venkova ke splnění devíti unijních cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti. Komise jednotlivé plány schválí, aby byla zajištěna soudržnost a ochrana jednotného trhu.
  • Komise bude též pečlivě sledovat výkonnost jednotlivých zemí a pokrok při plnění dohodnutých cílů.
  1. Spravedlivější zacházení díky lépe zaměřené podpoře: Přímé platby budou i nadále jedním z ústředních prvků zemědělské politiky, neboť pro zemědělce zajišťují stabilitu a předvídatelnost. Prioritou bude podpora malých a středních farem, kterých je v zemědělském odvětví EU většina, a pomoc mladým zemědělcům. Komise je odhodlána zasazovat se o spravedlivější rozdělování přímých plateb mezi členskými státy s využitím vnější konvergence.

A dále:

  • Přímé platby zemědělcům budou od 60.000 EUR výše omezeny a maximální hranicí bude 100.000 EUR na jednu farmu. Náklady na práci se budou plně zohledňovat. Účelem je zajistit spravedlivější rozdělování plateb.
  • Malé a střední podniky získají vyšší podporu na hektar.
  • Země budou muset vyčlenit alespoň 2 % svých přímých plateb na pomoc mladým zemědělcům, kteří zahajují svou činnost. Navíc se jim dostane finanční podpory v rámci rozvoje venkova a prostřednictvím různých opatření, jež usnadňují přístup k půdě a její převod.
  1. Větší ambice v oblasti životního prostředí a klimatu: Cíle pro celou EU, které jsou dnes navrhovány, se zabývají změnou klimatu, přírodními zdroji, biodiverzitou, přírodními stanovišti i krajinou. Podpora příjmu pro zemědělce je již v současnosti vázána na používání zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu. Nová SZP bude od zemědělců vyžadovat, aby usilovali o ještě náročnější cíle, a to prostřednictvím povinných opatření i pobídek:
  • Podmínkou pro vyplacení přímých plateb bude splnění požadavků v oblasti životního prostředí a klimatu.
  • Každý členský stát bude povinen nabídnout ekologizační režimy, kterými by podněcoval zemědělce, aby nezůstali jen u povinných požadavků. K financování těchto režimů se v každé zemi použije část prostředků přidělených na přímé platby.
  • Na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu bude vyhrazeno nejméně 30 % prostředků, které daný členský stát získá na rozvoj venkova.
  • Očekává se, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu.
  • Kromě možnosti převádět 15 % prostředků mezi pilíři budou členské státy rovněž moci u výdajů na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí převést dalších 15 % z pilíře 1 do pilíře 2 (bez vnitrostátního spolufinancování).
  1. Větší využívání znalostí a inovací: Modernizovaná SZP bude využívat veškeré nejnovější technologie a inovace na pomoc zemědělcům při vlastní činnosti i na pomoc veřejné správě, a to zejména:
  • V rámci výzkumného programu EU Horizont Evropa bude vyčleněna částka 10 miliard eur na výzkum a inovace v odvětví potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.
  • Členské státy budou vybízeny, aby při kontrolách a sledování využívaly dat velkého objemu a nové technologie (např. využívat družicových dat k ověření velikosti farem u žádostí o přímé platby), čímž se výrazně sníží potřeba kontrol na místě.
  • Bude se rovněž usilovat o větší digitalizaci venkova, například rozšířením širokopásmového přístupu ve venkovských oblastech. Zlepší se tak kvalita života v těchto oblastech a dále se podpoří konkurenceschopnost evropské zemědělské produkce.

Další postup

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly co nejdříve přinášet reálné výsledky. Rovněž se tak zemědělcům poskytne nezbytná jistota a předvídatelnost při obchodních a investičních rozhodnutích.

Podobná zpoždění, k jakým došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by mohla znamenat, že zemědělci a vnitrostátní správy nebudou moci těžit ze zjednodušené byrokracie, větší pružnosti a efektivnějších výsledků, jež nová SZP přinese. Zpoždění při schvalování budoucího rozpočtu by rovněž zbrzdila zahájení tisíce potenciálních projektů po celé EU určených na podporu zemědělců a venkovských komunit, které se zabývají nejrůznějšími záležitostmi od ochrany životního prostředí po přilákání nových zemědělců.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Jiří Reichl