Brněnská jazyková škola vzdělává i soudce Ústavního a Nejvyššího soudu

Nejen angličtina, ale i některé další cizí jazyky patří k potřebnému vzdělání nynějších pracovníků naší justice. Platí to zejména v případě Ústavního a Nejvyššího soudu, jejichž mnozí pracovníci přicházejí často do styku se zahraničními kolegy a také s odbornými materiály v cizích řečech.

Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v Brně, Kotlářská si v těchto dnech připomněla půlstoletí existence pomaturitních dopoledních intenzivních kurzů. Vedle zdravotnických zařízení, hejtmanství, Moravského zemského muzea a jiných pracovišť docházejí učitelé této školy učit cizí jazyky také na Ústavní a Nejvyšší soud.

Kromě toho, že poskytuje maturantům jazykové vzdělání pět dnů v týdnu, nabízí škola veřejnosti odpolední jazykové kurzy a zajišťuje skupinovou i individuální výuku v řadě firem, ale také ve významných státních či státem řízených institucích. Ředitelka školy Helena Ťoková zdůrazňuje, že škola jako jedna z mála v republice běžně každoročně organizuje velmi pokročilé kurzy (pokročilost C2, což je podle Společného evropského rámce nejvyšší úroveň). „Jsou to kurzy, které připravují ke speciálním státním zkouškám překladatelským a tlumočnickým. Tyto zkoušky pořádá zpravidla pouze Jazyková škola hlavního města Prahy a právě naše Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v Brně,“ říká ředitelka Ťoková. Dodává, že jednotlivé typy speciálních zkoušek trvají 3 až 4 hodiny – nejprve kandidáti skládají písemnou část, a pokud vyhoví, tak ještě absolvují ústní část před odbornou tříčlennou komisí složenou z kvalifikovaných učitelů školy, případně hostujících renomovaných tlumočníků či překladatelů. Mnozí z úspěšných kandidátů se pak stávají soudními tlumočníky.

Jmenování znalců a soudních tlumočníků

Podle zákona o znalcích a tlumočnících, že kromě předpokladů jako je občanství ČR, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost lze tlumočníkem jmenovat toho, kdo má „potřebné znalosti a zkušenosti v oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost“, je občanem ČR, způsobilým k právním úkonům a bezúhonný. Mluvčí Krajského soudu v Brně Eva Sigmundová dodává, že vzhledem k tomu, že zákon o znalcích a tlumočnících ani prováděcí vyhláška nestanoví, k jakým konkrétním skutečnostem má být při posuzování „znalostí“ a „zkušeností“ žadatelů o jmenování tlumočníkem přihlíženo, je věcí správních orgánů, aby svou rozhodovací činností samy vymezily obsah pojmu „potřebné znalosti a zkušenosti“ tak, aby při rozhodování o podobných nebo obdobných žádostech nevznikaly nedůvodné rozdíly a aby byla zajištěna vysoká úroveň tlumočnické činnosti.

V roce 2011 byly na základě pokynu náměstka ministra spravedlnosti Filipa Melzera zveřejněny specifické odborné podmínky pro žadatele o funkci tlumočníka, které jsou závazné ve smyslu zákona č.36/1967 Sb. K těmto podmínkám patří vysokoškolské magisterské vzdělání a dále speciální výuka v oblasti práva, zahrnující doplňkové studium na právnické fakultě spolu s absolvováním státní jazykové zkoušky speciální pro obor překladatelský nebo tlumočnický. Další podmínkou je rovněž minimálně pětiletá překladatelská a tlumočnická praxe.

Na Ústavním i Nejvyšším soudě jsou cizí jazyky nutností

V současné době vyučují lektoři Jazykové školy s právem SJZ 18 pracovníků Ústavního soudu a 20 Nejvyššího soudu. Většinu zájemců o výuku jazyků těchto dvou institucí se sídlem v Brně tvoří asistenti soudců, právníci a administrativní pracovníci, kteří studují angličtinu či francouzštinu.

Přímo ze zákona o Ústavním soudu plyne, že se v řízení před Ústavním soudem užívá českého jazyka. Jak dále uvádí mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková, fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání užívat svého mateřského jazyka. „Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou, nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém jazyce, přibere soud tlumočníka. Nemusí tak se souhlasem účastníků učinit, má-li být výpověď učiněna ve slovenském jazyce. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise. Situace, kdy by účastník řízení nerozuměl písemnostem nebo rozhodnutím Ústavního soudu a z toho by pro něj plynula újma v řízení, je eliminována obligatorním právním zastoupením advokátem,“ připomíná Sedláčková. Dodává, že Ústavní soud nepatří do soustavy obecních soudů a veřejná ústní jednání jsou nařizována jen zřídka. Přesto soudci a další zaměstnanci ÚS, kteří udržují kontakty  se zahraničními ústavními soudy, cizí jazyky nutně potřebují. Rovněž při studiu odborné literatury jsou cizí jazyky potřeba. Je třeba také zmínit skutečnost,.  že český Ústavní soud byl zvolen do čela Konference evropských ústavních soudů, z čehož opět vyplývá potřeba ovládat jazyky.

V podobném duchu o stále větší nutnosti pro soudce a jejich asistenty znát cizí jazyky hovoří i tiskový mluvčí Nejvyššího soudu (NS) Petr Tomíček. Zdůrazňuje přitom potřebu „doslova online sledovat evropskou judikaturu, především rozhodnutí soudního dvora EU a také Evropského soudu pro lidská práva“. Důležitá je rovněž účast soudců v různých mezinárodních institucích, kde je perfektní znalost oficiálních jednacích jazyků jedním z předpokladů. Nejlépe jazykově vybaveni u Nejvyššího soudu jsou zaměstnanci oddělení analytiky a srovnávacího práva. Toto oddělení se například v trestní oblasti nedávno zabývalo studiemi se zaměřením na témata zákazu sebeobviňování v judikatuře. Podle Tomíčka také zpracovávali přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva k domovním prohlídkám. Stěžejní činností oddělení analytiky a srovnávacího práva je příprava podkladů pro rozhodovací činnost NS.

Kristián Chalupa