Bratry Zemkovy poslal soud do vězení na téměř 7 let za administrativní pochybení za 55 tisíc z miliardové investice

Chomutovská elektrárna Saša-Sun Foto: Česká justice

Vrchní soud v Olomouci podle bratrů Zdeňka a Alexandra Zemků nesprávně právně posoudil skutek, který měli spáchat. Jejich advokát Jiří Novák to uvádí v dovolání, které má Česká justice k dispozici. Skutková zjištění obecných soudů podle argumentů obhájců nenaplňují znaky trestného činu, kterými byli odsouzeni uznáni vinnými a jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními. Soudy podle Zemků ke kauzám fotovoltaických elektráren přistupují paušálně a nezkoumají podrobnosti jednotlivých případů. Bratři také měli být kráceni na svých ústavně zaručených právech na spravedlivý proces.

Synové majitele elektráren, bratři Alexander a Zdeněk Zemkové, od Vrchního soudu v Olomouci odešli v lednu s trestem šest let a devět měsíců. Podle obžaloby měli v pozici statutárních orgánů elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun podvodně usilovat o získání licence na základě nepravdivých předávacích protokolů mezi majiteli elektráren a dodavatelem stavby, když ještě elektrárny nebyly zcela dostavěny. Zároveň se tak podle soudů snažili získat právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí udělenou do konce roku 2010. Odvolací soud však uznal, že v určité míře elektrárny dokončeny byly.

Majitel elektráren Zdeněk Zemek starší se sám o předávací protokoly při žádosti o licence nikterak neopíral. Předávací protokoly nebyly ani jednou ze sedmi úředně požadovaných příloh k žádosti o licenci. V době, kdy je bratři Zemkové podepisovali nemohli předvídat, že by je k udělení licence jakkoliv potřebovali. Proto podle dovolání je zcela nepodložený závěr, že byly vytvořeny, aby jejich obsah uvedl ERÚ v omyl“.

Předávací protokoly sloužily primárně jako dokumenty mezi objednatelem a zhotovitelem díla jako stranami obchodního vztahu, tedy mezi dvěma soukromoprávními subjekty, nikoliv jako podklady pro ERÚ. Měly především deklarovat přechod vlastnictví díla za zhotovitele na objednatele. Podnikatelé je poskytli ERÚ až na jeho výslovné vyžádání. Vlastnictví elektráren přitom již ve spise bylo doloženo smlouvou o dílo a jejími dodatky a výpisy z katastru nemovitostí.

O možných chybách ve 2 z 10 předávacích protokolů podle vlastních vyjádření neměli tušení. Na technické záležitosti měli najatou odbornou subdodavatelskou firmu, jejímž specialistům plně důvěřovali.
Odborné záležitosti nevykonávali osobně, což je v manažerském řízení větších firem naprosto běžné. Nevystupovali ani aktivně při jednání s ERÚ, stavebními úřady a jinými úřady, nepodíleli se na přípravě a vyhotovení listin, nevyskytovali se pravidelně na staveništi a neúčastnili se kontrolních dnů. Nesehráli tak aktivní roli statutárních zástupců známou z jiných fotovoltaických kauz.

I elektrárna Zdeněk-Sun byla shledána soudem jako nedokončená

Případ se také výrazně liší od jiných fotovoltaických kauz, kdy výstavba nebyla ani zahájena a na místě bylo možné nalézt pouze prázdné pole bez konstrukcí s panely. V případě bratří Zemků obě elektrárny stály, měly stavebním úřadem povolený zkušební provoz, proběhlo první paralelní připojení výroben k distribuční soustavě a obě elektrárny vyráběly již v prosinci 2010 elektřinu.
Podle vyjádření majitele elektráren a otce obou bratří Zdeňka Zemka se vyvolával neoprávněný dojem nedokončenosti elektráren kvůli chybějícím 149 solárním panelům z celkového počtu 65 000 k 20. prosinci 2010, kdy proběhlo první ohledání ERÚ na místě elektrárny. Tvrdí, že se jednalo o nedostatky v hodnotě za 55 tisíc korun z miliardové hodnoty díla. Těchto pár panelů navíc nebylo podle něj osazeno jen z důvodu výměny konstrukcí ze závrtných bloků na zátěžové, neboť elektrárny byly zčásti umístěny na bývalém vysušeném rybníku, a proto docházelo k propadání konstrukcí na jednom místě. Odvolací soud podle majitele tato doložená tvrzení ignoroval a selektivně vybral jen to, co mu pasovalo „do hry“. Odvolací soud posléze překvalifikoval jednání z pokusu o podvod na „pouhou“ přípravu trestného činu podvodu. Tím však zbavil odsouzené možnosti bránit se proti právnímu hodnocení řádným opravným prostředkem. „Příprava trestného činu je (na rozdíl od pokusu trestného činu) naprosto odlišné stádium páchání trestného činu (charakterizované odlišnými znaky), a proto nelze bez jakéhokoliv doplnění dokazování jednoduše konstatovat, že odsouzení se nepokoušeli spáchat trestný čin, ale pouze to připravovali “ píše se v dovolání. V textu se dále uvádí, že „konkrétní důkazy svědčící o tom, že odsouzení věděli, že podepisují nepravdivé dokumenty, provedeny nebyly, a tudíž nejsou k dispozici.

Důkazy k prokázání individuálního zavinění soud nehledal, vystačil si s tím, že obvinění byli „ve funkci“ a „tudíž museli vědět“

Skutkový závěr o údajné vědomosti odsouzených o nepravdivosti podepisovaných listin podle autorů dovolání odporuje celé řadě provedených důkazů. Kromě výpovědi mnoha svědků advokáti poukazují také na absurditu, kdy by Zemkové „připravovali podvod a na druhé straně by souhlasili s dozorem financující banky a její odborné firmy ENACO s.r.o., který by musel jakékoliv podvodné jednání ihned odhalit a toto bance sdělit, a ta by z toho vyvodila patřičné důsledky (kupř. pozastavení financování apod.).“

Obhajoba také upozorňuje na to, že soudy ke kauzám fotovoltaických elektráren přistupují paušálním způsobem, aniž by byla zhodnocena specifika konkrétního případu. Výjimečnost bratří Zemků podle dovolání tkví právě v tom, že ve společnostech fungovali jako statutáři a praktických úkonů se v zásadě neúčastnili. „Pokud jde o odsouzené, tak ve vztahu k jejich osobám z provedených důkazů vyplynulo pouze tolik, že odsouzení podepsali předávací protokol, účastnili se ohledání dne 20. 12. 2010, čímž jakákoliv jejich role končí,“ uvádí advokát odsouzených.

Zdeněk-Sun v roce 2010

Dále namítá, že skutkové závěry odvolacího soudu (a ve shodě s ním i soudu nalézacího) o tom, že předávací protokol byl cíleně vytvořený dokument, který měl sloužit k uvedení ERÚ v omyl, jsou v „naprostém (extrémním) rozporu s provedenými důkazy“. Bratři Zemkové podle dovolání na ERÚ vůbec během listopadu 2010 nezasílali předávací protokoly k elektrárnám, ale pouze žádosti o udělení licence. „Pokud by ERÚ výzvou ze dne 9. 12. 2010 o vydání protokolů nepožádal, tak by s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou předávací protokoly nikdy nebyly ERÚ předloženy a zůstaly by součástí pouze interní dokumentace mezi objednatelem a dodavatelem díla (ostatně obdobně tomu bylo i u jiných elektráren, které byly budovány v rámci holdingu, kde odsouzení působili – DZ-Sun, Aneta-Sun, Michalka-Sun, Euros property, Bent real)“ stojí v dovolání.

Oba soudy dovodily zavinění (naplnění subjektivní stránky) za pomoci paušálního odkazu na to, že odsouzení byli součástí statutárních orgánů společnosti. Trestní odpovědnost fyzické osoby ale není možné dovodit pouze s ohledem na její působení v pozici statutárního orgánu, což se podle obhajoby v tomto případě stalo. Advokát Novák se proto domnívá, „že napadený rozsudek VS (a shodně i rozsudek KS) je založen na jakési specifické konstrukci objektivní (absolutní) odpovědnosti (v trestněprávním smyslu) fyzické osoby jako statutárního orgánu obchodní korporace“. „Zmíněný přístup nemá v trestním řízení místo a je potřeba ho odmítnout,“ uvádí se v dovolání. Byly by tak totiž vytvořeny dvě kategorie stíhaných osob – tedy osob, které se dle soudů dopustily trestné činnosti nikoliv jako statutární orgán či člen statutárního orgánu, kdy je třeba se zabývat podrobně jejím zaviněním. U druhé kategorie, tedy statutárů, se pak podrobnosti zkoumat nemusí a zavinění takové osoby se presumuje. „Tendence tohoto charakteru – k nimž „otevírá cestu“ zejména rozhodnutí odvolacího soudu – jsou zcela nepřípustné, a to pro rozpor se zásadou individuální odpovědnosti fyzické osoby za spáchaný čin, jakož i se zásadou odpovědnosti za zavinění,“ uvádí obhajoba s tím, že napadené rozsudky jsou z tohoto pohledu nezákonné.

Zavinění nalézací soud dovodil mimo jiné z toho, že Zdeněk Zemek byl jediným jednatelem společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. a zároveň členem představenstva Železárny Veselí a.s., která byla dodavatelem výstavby fotovoltaických elektráren. „Již na tomto místě je potřeba poukázat na podstatné pochybení, kterého se soudy obou stupňů dopustily, a to při posouzení role spol. Železárny Veselí (ŽV) při výstavbě elektráren. Spol. ŽV byla dodavatelem díla, nikoliv však celého díla. Klíčovou část díla (konkrétně elektročást obou elektráren) totiž neprováděla společnost ŽV, ale odborná společnost ACTHERM a.s.,“ uvádí dovolání. Dle soudu je totiž angažovanost Zemka v obou firmách důkazem, že „obhajoba, podle které Zdeněk Zemek podepsal protokol bez jakékoliv kontroly a informací k uvedenému majetku v důvěře ve své spolupracovníky, je zcela nevěrohodná a dle soudu jednoznačně vyvrácena následným jednáním.“ Totožné argumenty uvedl nalézací soud u Alexandra Zemka.

Saša-Sun v roce 2010

Kdo se nepídí, tomu není potřeba prokazovat subjektivní stránku trestného činu

V případě trestného činu podvodu je podstatné, aby úmysl byl prokázán již od počátku pachatelova jednání. K podpisu předávacích protokolů mělo dojít nejpozději 9. 12. 2010, od té doby je tedy třeba, aby soud prokázal bratrům úmyslné jednání, a nelze při tom přihlížet k následným okolnostem, což se podle obhajoby v tomto případě stalo. Ono „následné jednání“ mělo navíc spočívat v podstatě pouze v tom, že se Zemkové „málo pídili“ po tom, proč se v protokolech objevily sporné údaje poté, co se dozvěděli o trestním stíhání. Dle obhajoby je neakceptovatelné dovozovat zavinění z toho, jakým způsobem jedná obviněný pro doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. „Zejména zda v okruhu svých spolupracovníků či podřízených vlastními silami celou záležitost vyšetřuje a snaží se odhalit pachatele.“

Otázkou podle advokátů je také to, co v praxi znamená „nedostavěná elektrárna.“ „Případě zcela nedokončené elektrárny (tj. dokončení z 0 %) bude evidentní, že podvodný úmysl musel směřovat k vylákání výkupní cen na celý výkon fotovoltaické elektrárny. V případě elektrárny dokončené z 95 % však tato jednoduše dle právního názoru obhajoby postupovat rozhodně nelze,“ míní obhájce. Soud podle něj vůbec nepřihlédl k tomu, že elektrárny bratří Zemků byly dokončeny z 99,99 %, a špatně tak určil výši škody, která měla být způsobena. „Podvodného jednání se nikdo nemůže dopustit k té části elektrárny, která je dokončená. Přestože odvolací soud připustil, že část elektráren skutečně dokončená byla, tak toto nezohlednil při závěrech o výši škody a tuto určil zcela bez ohledu na dokončenost části elektráren,“ stojí v dovolání.

Oba soudy se pak vůbec nezabývaly tím, že celou situaci na konci roku 2010 zavinil sám stát, když prostřednictvím ERÚ vydal dne 8. 11. 2010 nezákonný cenový výměr č. 2/2010, kterým zcela nečekaně pouze se sedmitýdenním předstihem snížil o více než polovinu garantované výkupní ceny pro zařízení uvedená do provozu od 1. 1. 2011. Tato překotná změna legislativy spolu s nedostatečnou personální a odbornou vybaveností ERÚ a v kombinaci s obrovským množstvím žádostí o vydání licencí způsobila, že žádosti byly zpracovávány a vyřizovány mnohdy neodborně a chaoticky. Byla zaznamenána řada případů, kdy licence byla vydána, ačkoli nebyly splněny zákonné požadavky. Tento stav zapříčinil obecně rozšířený negativní postoj vůči podnikatelským subjektům v této oblasti.

Obhajoba proto navrhuje rozsudky obecných soudů zrušit a vrátit k projednání Krajskému soudu v Brně. Zároveň navrhuje, aby věc projednal někdo jiný, než senát soudce Aleše Novotného, který je podle odsouzených podjatý a nedokáže věc rozhodnout nestranně.

Bratři Zemkové nyní vykonávají svůj trest. Byl jim navíc udělen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu 10 roků a peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,- Kč (tj. celkem 7.000.000,- Kč). Pro případ nezaplacení peněžitého trestu soud stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 6 měsíců. Finanční trest již Zemkové uhradili. V rámci dovolání žádají o přerušení výkonu trestu. „Nástupem výkonu trestu, bude-li později rozhodnuto o naší nevině, však dochází k zásadnímu a neodčinitelnému zásahu do našich ústavně zaručených práv. Vzhledem k přesvědčení o relevanci naší dovolací argumentace a současně s ohledem na povědomí o obvyklých projednacích lhůtách v dovolacím řízení, zdvořile žádáme (každý jednotlivě), aby soudy ingerující do dovolacího řízení zvážily následující procesní postup,“ uvádí bratři Zemkové v návrhu na přerušení výkonu trestu prostřednictvím obhájce Michaela Bartončíka.

(red)