Martin Píša: Začátkem podzimu budeme v Praze opět volit, otázka je jak?

    Někdy na přelomu září a října (poslední volby se konaly 10-11 října) se v Praze uskuteční někde i troje volby. Všechny budou svým způsobem zajímavé. Pojďme začít těmi nejjednoduššími a to senátními. Uskuteční se ve čtyřech volebních obvodech 17, 20, 23 a 26. Zjednodušeně řečeno v Praze 2, 4, 8 a 12. Volby probíhají podle většinového dvoukolového systému. Nevýhodou tohoto volebního systému je, že zatím co v prvním kole je pozitivní (volím svého kandidáta) ve druhém kole voliči hlasují většinou negativně (volím menší zlo). Senátní volby i v Praze trpí nízkou volební účastí (mezi 20-30 procenty). Ty letošní budou zajímavé především tím, že se jich zúčastní neúspěšní prezidentští kandidáti. Zejména v Praze 4, kde kandiduje Jiří Drahoš, se ukáže do jaké míry byla prezidentská volba podporou konkrétního kandidáta nebo negativní volbou proti Miloši Zemanovi.

    V celé Praze se pak uskuteční volby komunální a do Zastupitelstva Hlavního města Prahy. Volby do Zastupitelstva Hlavního města mají několik specifik. Přesto, že Praha má, v souladu se zákonem číslo 131/2000 Sb. O Hlavním městě Praze, de facto postavení kraje, volby se historicky uskutečňují mimo krajské volby, společně s komunálními. Současné zastupitelstvo Prahy tak má, v souladu se zákonem 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, možnost rozhodnout o počtu volebních obvodů.

    Na základě předchozích zákonů tedy můžeme volit do zastupitelstva Prahy 55-70 členů. V současnosti je to 65 zastupitelů, minulé volební období 63, před tím opakovaně 70. Dá se předpokládat, že počet zastupitelů bude spíše k 70. Strany potřebují uspokojit co nejvíce svých členů.

    Druhá, ne tak známá skutečnost je, že v Praze můžeme volit ve více volebních obvodech. Zákon umožňuje rozdělit Prahu až do sedmi devíti mandátových volebních obvodů. Naposledy se v deseti obvodech volilo v Praze 55 zastupitelů v roce 1998. Rozdělení na volební obvody více modifikuje poměrný volební systém k většinovým prvkům. V praxi to znamená, že vítěz bere více, než by mu připadlo v případě jednoho volebního obvodu, zatím co strany s nízkou podporou jsou oslabeny, nebo eliminovány.

    Co to reálně způsobí si můžeme ukázat na příkladu největšího pražského obvodu, Prahy 4, která se opakovaně na volební obvody rozděluje. Zatím co vítěznému hnutí ANO 2011 stačilo na zisk jednoho mandátu 5343 voličských hlasů, poslední Hnutí Pro Prahu potřebovalo na zisk jednoho mandátu více jak dvojnásobek, 10989 hlasů. Na zisk mandátu tedy nestačí jen 5%, a vítěz je výrazně bonifikován.

    Současné strany v zastupitelstvu Prahy rozdělení zvažují. Při jejich rozhodování bude hrát roli několik faktorů. Pro strany, které se považují za favority (ANO 2011, ODS, Piráti) je výhodné. Všechny tyto strany disponují stabilní voličskou základnou, která volí spíše značku, než osobnosti. ANO by se mohlo navíc elegantně zbavit extrémně nepopulární primátorky a udělat z ní jen jednu z více leaderů. V případě neúspěchu v jejím volebním obvodě by ji mohli definitivně odstavit. Rozdělení na volební obvody však představuje smrtelné nebezpečí pro strany oscilující okolo pěti procent. V Praze ČSSD, SPD, STAN i KDU-ČSL. O Svobodných či Zelených ani nemluvě. Tyto strany by byly v rámci záchrany nuceny vytvořit předvolební koalice.

    V souladu se zákony a volební logikou, rozhodnutí budeme znát s největší pravděpodobností před prázdninami.

    FacebookTwitterGoogle+
    Sdílejte
    Předchozí článekPřinesl tento víkend konec (evropské) Itálie, jak jsem ji znala…?
    Martin Píša
    Je ženatý a bydlí na Praze 4. V letech 1998 - 2001 působil jako zástupce ředitele personální bezpečnosti NBÚ, poté 2001 - 2009 působil jako poradce místopředsedy