Petr Musil: Územní rozpočty – více rozhazování méně investic

    Územně samosprávné celky vykázaly za první pololetí přebytek hospodaření přes 45 miliard korun. Výrazně vzrostly běžné výdaje a snížil se příliv investičních transferů ze státního rozpočtu a eurofondů.

    Vláda předložila zprávu o plnění státního rozpočtu za první pololetí letošního roku. Jeho součástí je také přehled o tom, jak si stojí územně samosprávné celky. „Hospodaření územních rozpočtů vykazuje obdobné trendy jako v předchozím pololetí, respektive celém předchozím roce,“ píše se ve vládním materiálu. „To znamená s výrazným přebytkem, pokračujícím poklesem zadluženosti a značným nárůstem stavu finančních prostředků na bankovních účtech,“ chlubí se kabinet.

    Je sice pravdou, že kraje a obce vykázaly v období od ledna do konce června rozpočtových přebytek ve výši přesahující 45 miliard korun, ale ten je o sedm miliard nižší než v prvním pololetí roku 2016. Navíc je jen o několik málo miliard vyšší než před sedmi lety. A to i přesto, že začátkem letošního roku nabyla účinnosti novela zákona o rozpočtovém určení daní, která navýšila podíl územních samospráv na celostátním výběru DPH a naopak snížila podíl na výběru daně z příjmů fyzických osob. Výsledná změna však měla vést ke zvýšení daňových příjmů krajů a obcí.

    Vývoj příjmů a výdajů územních rozpočtů (v mld. Kč)

    Vývoj příjmů a výdajů územních rozpočtů (v mld. Kč) Zdroj: Vláda ČR

    K tomu skutečně došlo. Daňové příjmy samospráv vzrostly meziročně o třináct miliard korun, celkové však jen o osm – na 246 miliard. Naproti tomu celkový výdaje se zvýšily o čtrnáct miliard korun (na bezmála 201 miliardu), když dominantní podíl na tom měly běžné, tedy provozní, výdaje. Výdaje související s investicemi se zvýšily jen o 2,6 miliardy korun. Ty jsou přitom v porovnání s rokem 2010 skoro o polovinu nižší.

    Sto miliard pro kraje

    Krajské rozpočty vykázaly přebytek za prvních šest měsíců letošního roku 16,4 miliardy korun, zatímco loni to bylo ještě miliard dvacet. Do krajských rozpočtů připlynulo téměř 103 miliard korun. To je meziročně více jen o necelá tři procenta. Na nárůstu příjmů se nejvíce podílela daň z přidané hodnoty (+1,9 miliardy korun), naopak nejméně narostly přijaté transfery (+400 milionů). Daň z přidané hodnoty z hlediska daňových příjmů plní krajské rozpočty více než z poloviny. Necelá polovina se pak dělí téměř rovným dílem mezi daně z příjmů fyzických a právnických osob.

    Z hlediska kapitol státního rozpočtu je největším přispěvatelem do krajských rozpočtů ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Z jeho účtů do krajů přibylo bezmála 58 miliard korun (loni necelých 53 miliard). Převážnou část těchto příjmů tvořily dotace na neinvestiční transfery určené na pokrytí provozu škol, kde je zřizovatelem kraj. Další prostředky byly určeny na financování programů zaměřených na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání či podporu asistentů pedagogů pro studenty se sociálním znevýhodněním a podobně.

    Z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí obdržely kraje více než devět miliard korun, z nichž 8,3 miliardy připadaly na neinvestiční dávkové transfery poskytované podle zákona o sociálních službách. Peníze z MPSV byly také použity na financování projektů v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Třetím nejvýznamnějším přispěvatelem bylo ministerstvo životního prostředí, které do krajských rozpočtů poslalo 1,7 miliardy korun. Z nich šla převážná část na zlepšování kvality ovzduší. Přibližně miliarda připadla na takzvané kotlíkové dotace.

    Celkové výdaje krajů dosáhly 86,4 miliardy korun, což představuje nárůst o 6,4 miliardy korun. Necelých šest miliard navíc ale spolykaly běžné výdaje, zatímco kapitálové (tedy související s investicemi) se zvýšily jen o 1,3 miliardy korun. Přesto kapitálové výdaje meziročně stouply o bezmála osm procent. Jenže v roce 2016 dosáhly jen necelé poloviny úrovně roku 2015, a tak jsou i letos zhruba poloviční než před dvěma lety.

    Obce v krajských šlépějích

    Obecní rozpočty víceméně kopírovaly trend těch krajských. V prvním pololetí obce hospodařily s přebytkem ve výši necelých 29 miliard korun, zatímco loni byl o tři miliardy vyšší. Celkové příjmy obcí dosáhly objemu přes 146 miliard korun a meziročně si tak polepšily o více než sedm miliard. U daňových příjmů došlo k největšímu nárůstu o daně z přidané hodnoty, kde byl přírůstek o pět miliard respektive 14,6 procenta. DPH zároveň kryje 38 procent daňových příjmů obcí.

    Obce se ale zbavují majetku. Jejich kapitálové příjmy činily v prvním pololetí 3,1 miliardy korun, z čehož 1,7 miliardy obce inkasovaly z prodeje majetku. Obcím se meziročně hůře dařilo v oblasti přijatých transferů. Letos jich získaly jen něco málo přes 25 miliard, zatímco loni to bylo o tři miliardy korun více. Na vině je pokles investičních transferů o více než 6 miliard, přičemž neinvestiční transfery naopak o tři necelé miliardy vzrostly.

    Podobně jako v případě krajských rozpočtů přišlo i do obcí nejvíce peněz z ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (9,1 miliardy) a ministerstva práce a sociálních věcí (2 miliardy). I zde šlo především o financování škol a sociálních služeb. Ministerstvo zemědělství pak poslalo obcím o 600 milionů korun víc než loni na opravu vodovodů a kanalizací.

    Ani na výdajové straně obecních rozpočtů nenajdeme žádné překvapení. Nejvíce narostly běžné výdaje (o 6,2 miliardy) a jen mírně výdaje kapitálové (o 4 miliardy). Kapitálové výdaje sice zaznamenaly relativní nárůst o 27,6 procenta, ale v porovnání s rokem 2015 jsou stále o čtvrtinu nižší.

    Dluhy samospráv klesají

    Zadluženost obcí vykazuje již několik let po sobě klesající tendenci. Ke konci letošního června nesly obce dluh ve výši 69 miliard korun, což je o necelé tři miliardy méně než v loňském roce. Za posledních deset let se dluh obcí snížil o deset miliard, přičemž zadlužení kulminovalo v roce 2013. Tehdy přesáhlo hranici 92 miliard korun.

    Přes 70 procent dluhu představují bankovní úvěry, zhruba 15 procent dluhopisy a zbytek návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu. Skoro polovina dluhu (47 procent) připadá na čtyři největší česká města. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň tak dohromady dluží 32,5 miliardy korun. Ještě před deseti lety to bylo více než 46 miliard korun. Naopak kraje mají dnes dluh o deset miliard vyšší než v roce 2007, avšak jejich zadluženost kulminovala v roce 2014 na úrovni 27,6 miliardy korun.

     

    FacebookTwitterGoogle+