Martin Kamarád: Surovinová politika ČR – veřejné projednávání neveřejného textu, aneb exkurz do Cimrmanovy teorie poznání

    Když jsme se starostou Brzkova usedali na počátku tohoto týdne k veřejnému projednání textu Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, netušili jsme, že budeme zhruba po dvou hodinách odcházet z budovy Ministerstva průmyslu a obchodu definitivně zasaženi Cimrmanovou teorií poznání, kdy přesný omyl vyvrátil nepřesnou pravdu, a odcházeli jsme s nejasným přesvědčením, že „Víme vše! – tedy – Nevíme nic!“

    Hned na počátku projednávání nás náměstek Jiří Koliba ubezpečil, že pečlivě připravovaný text navrhované surovinové politiky prošel připomínkováním různých pracovních skupin a mezirezortních komisí tak, že je výsledkem společného kompromisu a odborného posouzení. V závěru své řeči představující navrhovanou surovinovou politiku pak téměř slavnostně oznámil, že text, který se týká možné těžby uranu, bude z textu surovinové politiky odstraněn.

    Pokusil jsem se na tom ctihodném fóru dotázat, zda nám bude předloženo nové znění pasáží o těžbě uranu, naivně si mysle, že nám bude ten důkladně připravovaný text předložen na místě samém. Nakonec jsem byl rád, že se v praxi ukázala pravdivost příruček o asertivitě a po třetím dotázání mi bylo odpovězeno, že tento text dostaneme k dispozici do konce února.

    A oč vlastně jde městu Přibyslav, Polná i obcím Brzkov a Věžnice? Usnesením vlády č. 1086 z 22. prosince 2014 bylo rozhodnuto o tom, že mají být zahájeny kroky k těžbě ložiska uranu v lokalitě Brzkov – Horní Věžnice.  Toto rozhodnutí výrazně zasahuje naše obce a podle nás bylo odsouhlaseno na základě velmi účelově zpracované studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov. Kromě toho, že studie pomíjí některé zásadní dopady na sídla v místě těžby, navrhovala tato studie zcela neodůvodněně rozšířit stávající chráněné ložiskové území zhruba čtyřikrát. A to pouze na základě průzkumů z osmdesátých let, na jejichž podkladě již jedno chráněné ložiskové území vzniklo. Navrhovaný text připomínkované surovinové politiky pak tento postup potvrzoval a umožňoval.

    Dnes tedy pro kapitoly „Uran“ a „Záměry v oblasti těžby a úpravy uranu“ žádný text k dispozici nemáme. Pro dotčené obce je zásadní, aby nově navržený text nepočítal nejen s těžbou, ale aby zavrhl i veškeré kroky vedoucí k obnovení těžby v této lokalitě, tak jak jsou navrženy v příslušném usnesení vlády a studií proveditelnosti. Pokud by tomu tak nebylo, znamenalo by to v zásadě, že by po jejich dokončení mohla být těžba prakticky kdykoliv zahájena. A to je stav pro nás naprosto nepřijatelný! Zatím „stojíme před tváří Všehomíra s hlavou jasnou a prázdnou“.

     

    FacebookTwitterGoogle+
    Sdílejte
    Předchozí článekKdyž vláda neumí investovat, ať sníží daně
    Další článekJsou kroky ČSSD opravdu protivolební?
    Martin Kamarád
    Narodil jsem se 5. září 1975 v Havlíčkově Brodě. Celý život jsem prožil v Přibyslavi. Po absolvování Střední lesnické školy v Trutnově jsem pracoval krátce u LČR a následně šestnáct let u Lesního družstva obcí. Posledních 6 let pracuji na radnici, nejprve jako místostarosta, dnes jako starosta města Přibyslav. Jsem ženatý, mám tři syny a jednu dceru. Ve svém životě jsem měl mnoho zálib hudbou počínaje přes vysokohorskou turistiku, běh a horolezectví, po šachy. Dnes záliby přizpůsobuji především tomu, abych mohl svůj čas aktivně trávit se svými dětmi, takže hraji a trénuji stolní tenis, jezdím na kole, chovám rybičky, hada, psa a opakuji si učivo první až páté třídy.