Michal Rada: Co se nám v tomto volebním období v eGovernmentu podařilo?

    Je mi trochu smutno. Při pohledu na předvolební průzkumy si říkám, jestli ty čtyři roky poměrně složité a tvrdé práce, hádání se na všech úrovních, vysvětlování, přesvědčování, vyhrožování neplněním, a nakonec správných kroků, za to stály. V oblasti eGovernmentu se toho přeci jen ale docela dost podařilo. A tak jsem si pro sebe napsal, abych měl lepší náladu, alespoň pár těch základních bodů. Bez dalšího komentáře vám je nabízím…

    1. Resuscitace Rady vlády pro informační společnost jako poradního a koordinačního vládního orgánu, kde se aktivně práce účastní všechny resorty. Také se podařilo nastavit strukturu výborů a pracovních skupin RVIS.
    2. Nastavení povinného mechanismu posuzování záměrů na realizace veřejných zakázek v oblasti IT formou jednacího řízení bez uveřejnění tak, aby nepokračoval obvyklý trend netransparentního obcházení otevřených veřejných zakázek s cílem tento mechanismus co nejvíce omezit. Za působení této vlády se tak mechanismus JŘBU opravdu reálně omezil, a naopak se nastavuje mechanismus otevřených výběrových řízení i na velké zakázky.
    3. Analýza problematických oblastí v rámci IT ve veřejné správě a jejich postupné řešení.
    4. Nastavení mechanismů umožňujících zvýšení efektivity využívání a rozvoje IT a převzetí koordinační i řídící role ze strany Ministerstva vnitra, kterou v předchozích letech neplnilo. Příkladem je schvalování záměrů ICT projektů ze strany Odboru hlavního architekta.
    5. Tvorba a postupné nasazování a vynucování architektury na všech úrovních, počínaje Národním architektonickým plánem. Součástí je i vyžadování souladu jednotlivých ICT projektů s národní architekturou a jejími principy.
    6. Schválení a postupná realizace klíčových strategických dokumentů v oblasti informačních technologií v širokém pojetí.
    7. Vznik Vládního výboru pro digitální ekonomiku jako vládního orgánu s účastí veřejné správy, komerčního sektoru a dalších partnerů. VDE je výborem, který projednává a hledá řešení ve všech oblastech digitální ekonomiky a digitální agendy.
    8. Ustanovení Koordinátora pro digitální agendu a jeho pracovního týmu pro sledování a koordinace všech oblastí digitální agendy, a to v součinnosti veřejného sektoru, komerčních firem, ale třeba i neziskového a akademického sektoru.
    9. Věnování se oblastem digitální agendy, které byly na vládní úrovni dlouhodobě podceňovány či zcela ignorovány.
    10. Prohloubení spolupráce s komerčním sektorem a partnery z řad průmyslu, a to i na konkrétních tématech, jako je sdílená ekonomika, elektronické neschopenky, elektronické klientské služby apod.
    11. Realizace strategie a opatření pro posilování digitální gramotnosti, a to i v rámci systému vzdělávání.
    12. Definice a realizace opatření pro zlepšení využívání geoprostorových dat nejen pro účely veřejné správy.
    13. Nastavení podmínek pro větší publikování otevřených dat veřejné správy, a to nejen jako protikorupční opatření, ale i pro možnost tvorby aplikací a služeb nad veřejnými otevřenými daty.
    14. Nastavení legislativy a faktické spuštění garantované elektronické identity v ČR s využitím v první vlně elektronických občanských průkazů s důvěryhodným eID.
    15. Nastavení legislativy v oblasti kybernetické bezpečnosti a spuštění Národního centra kybernetické bezpečnosti. Dále realizujeme strategii a akční plán v této oblasti.
    16. Tvorba a realizace Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu
    17. Tvorba Akčního plánu Společnost 4.0 a plánů pro oblast Průmysl 4.0
    18. Zavedení povinnosti úplného elektronického podání
    19. Příprava elektronické sbírky zákonů
      Novelizace klíčových právních předpisů pro efektivizaci ICT ve veřejné správě, kupříkladu zásadní novelizace zákona o informačních systémech veřejné správy, zákona o základních registrech apod.
    20. Příprava elektronizace některých klíčových agend, jako jsou elektronické recepty, elektronické neschopenky, elektronizace vydávání řidičských průkazů apod.
    21. Zavedení služeb notifikací pro klienty, kupříkladu notifikace o blížícím se konci platnosti dokladů datovou schránkou
    22. Rozvoj backendových systémů, jako jsou základní registry
    23. Přístupnost služeb a informací pro zdravotně postižené jako klíčové a samozřejmé téma i pro ICT
    24. Zakotvení povinnosti vytvářet a aktualizovat Národní informační koncepci jako základní strategický dokument státu v oblasti ICT
    25. Analýzy překážek v právních předpisech pro rozvoj elektronizace a pro větší efektivizaci veřejné správy a z toho již plynoucí některé novelizace
    26. Tvorba Zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy jako prostředku pro vytváření právních předpisů neomezujících, a naopak podporujících digitální agendu
    FacebookTwitterGoogle+
    Sdílejte
    Předchozí článekVolební programy recept na dostupné bydlení nemají
    Další článekUkončení smlouvy na dávkové systémy nevidím jako průšvih, ale jako vyzrálost
    Michal Rada
    Michal Rada: Dvacet let se v různých funkcích věnuje na národní a evropské úrovni egovernmentu a patří k zakladatelům toho českého. Dlouhodobě řeší jak legislativní rámec, tak architekturu ICT ve veŕejné správě, v posledním období pracoval pro vládu, působí ale i na ministerstvu vnitra a konzultuje pro další resorty. Je nevidomý a tak mezi jeho oblasti patří i přístupnost.