Lenka Pól Brožková: Prověřování obchodních partnerů – pravidlo „věděl, vědět měl a mohl“   

    Hospodářské noviny si v minulých týdnech všimly kauzy týkající se nákupu mobilních telefonů finanční správou. Novináři zjistili, že uvedená společnost, od níž finanční správa nakoupila přístroje, byla zapletena do tzv. karuselového podvodu DPH. Dozvěděli jsme se tak, jakým způsobem finanční správa postupovala v prověřování svého dodavatele. Zjistilo se totiž, že finanční správa pouze ověřila společnost z veřejně dostupných rejstříků.

    Na základě následné argumentační přestřelky mezi novináři a finanční správou pak pro řadu podnikatelů mohl vzniknout návod, jakým způsobem má plátce DPH prověřovat své dodavatele. Kdo jiný by měl jít více příkladem, než právě finanční správa? Bohužel však daňový poplatník bude i nadále žít v nejistotě, jakým způsobem si „dostatečně“ prověřit své dodavatele. Proč?

    Na tomto místě je třeba si připomenout, že v případě, že podnikatel prověření neprovede „dostatečně“, může se poměrně lehce stát tím, kdo bude ručit za neodvedenou daň dodavatelem správci daně. Zároveň může být ohrožen i jeho nárok na odpočet DPH, pokud se prokáže, že se jeho dodavatel podílel na daňovém podvodu, a to i tehdy, jestliže věděl nebo mohl vědět, že k podvodu dochází.

    Zjednodušení jen pro někoho

    Z článku i první reakce finanční správy mohlo ale kdekomu vyplynout, že zkrátka postačí, když plátce daně prověří své dodavatele prostřednictvím veřejných rejstříků, jako je obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík a registr nespolehlivých plátců. Takové argumentační zjednodušení finanční správy mohlo plátcům daně napovědět, jak se zachovat při správě svých závazků vůči dodavatelům. Bohužel z další reakce finanční správy vyplývá, že toto zjednodušení pro plátce daně zřejmě neplatí. A to je právě zajímavé.

    Finanční správa totiž podle svých dalších vyjádření i nadále požaduje, aby podnikatelé postupovali vysoce obezřetně a učinili maximum pro to, aby si byli jisti, s jakou firmou obchodují a předešli tak riziku zapletení se do karuselového podvodu. Dle následného vyjádření finanční správy lze ověření ve veřejných databázích považovat za dostačující pouze v případě, že dodavatel nevykazuje známky nestandardního chování a nejsou u něj žádné pochybnosti.

    Udělejte si zápis

    Jestliže se objeví neobvyklé jednání, veřejné rejstříky nestačí a je nutné si firmu pečlivě prověřit. Finanční správa nicméně ani v tomto svém doplňujícím vyjádření neposkytla návod, jakým způsobem prověrku dodavatelů uskutečnit.

    Dle vyjádření i jiných daňových poradců lze podnikatelům doporučit, aby si pečlivě ověřili, zda dodavatel je uveden ve veřejných rejstřících, zda nemá sídlo na virtuální adrese, zda za společnost jednají lidé, kteří nemají adresu na městském úřadě, zda mají řádné pověření a tak podobně. O celém takovém prověření je pak třeba učinit zápis, ze kterého bude jasné, že podnikatel vyvinul náležitou péči k prověření daného dodavatele.

    Bohužel, finanční správa nám ukázala, že dokáže každému měřit různým metrem. Sama k sobě je jakoby smířlivá až slepá, k ostatním soukromým subjektům a podnikatelům je však nesmířlivá a trvá na striktním dodržování pravidel. S tím se asi budeme muset smířit.

    FacebookTwitterGoogle+
    Sdílejte
    Předchozí článekZvýšení váhy kritéria žáků škol až na 11% poškozuje malé obce, které školy nezřizují.  
    Další článekPodporujme mladé vědce v Moravskoslezském kraji
    Lenka Pól Brožková
    Lenka Pól Brožková vede daňové oddělení společnosti Vilímková Dudák & Partners. V oblasti daňového poradenství se pohybuje již více než 16 let. Cenné zkušenosti získávala ve společnostech z „velké čtyřky“. Od počátku své profesní kariéry se věnuje daňovému poradenství v celé jeho šíři, během posledních let se zaměřuje zejména na oblast převodních cen. Lenka patří k předním českým odborníkům na daňovou problematiku, přednáší na daňových a ekonomických konferencích a vydává odborné publikace. Ve volném čase se věnuje sportu, četbě, divadlu a poslechu hudby.