Tomáš Zdechovský: Přispěl brexit k větší oblibě EU?

    Není pochyb o tom, že brexit je pro Evropskou unii velmi bolestivou a citelnou ranou. Také oslovení obyvatelé osmi evropských zemí v průzkumu institutu Policy Matters z května a června letošního roku intuitivně vnímají britský odchod spíše jako výrazné oslabení EU.

    Není divu. Odchází třetí nejlidnatější členská země a čtvrtý největší přispěvatel do evropského rozpočtu. Vedle toho přichází EU o jednu ze dvou jaderných velmocí, které byly dosud součástí EU.

    Pojďme se ale podívat na jednotlivé výsledky:

    Lidé vnímají EU pozitivněji….

    Není ale od věci podívat se na výsledky průzkumu Policy Matters podrobněji. Reakce evropské veřejnosti na brexit je totiž velmi zajímavá. Potěšitelné je, že můžeme pozorovat vcelku pozitivní posun v postojích evropské veřejnosti. Zdá se, že vlivem brexitu velká část lidí cítí, že EU byla oslabena a možná i díky tomu posílila vůle obyvatel po užší spolupráci zbývajících států EU.

    Po britském referendu volá většina lidí po existenci více společných politik. Jedinou zkoumanou zemí, kde tomu tak není, je Česko, přičemž nejvíce lidí (47 %) se u nás vyslovilo pro méně společných evropských politik po brexitu a jen 41 % si myslí opak.

    Pokud jde o vnímání výhod a nevýhod členství v Evropské unii, záleží na tom, zda vidíme sklenici z poloviny prázdnou či z poloviny plnou. Nejvíce lidí z oslovených zemích v několika vybraných státech EU si myslí, že výhody členství v EU převažují nad nevýhodami, konkrétně jde o 44 %. Jedná se o celkem vysoké číslo, ale není to více než polovina. Zbytek si myslí, že nevýhody a výhody členství jsou zhruba vyrovnané, anebo ještě hůře pro EU, členství vnímají jako nevýhodné.

    Neméně zajímavý je pohled na srovnání pozitivních postojů s rokem 2015. V poslední době výrazně vzrostl podíl těch, co spatřují v EU výhody, a to včetně velmi skeptického Česka. Podíl lidí spatřujících ve členství v EU výhody se téměř zdvojnásobil z 13 % na 25 %. Stále je to ale výrazná menšina a také nejméně ze všech uvedených zemí. Navzdory posílení pozitivního postoje vůči EU stále přetrvává velmi silný polovičatý či dokonce otevřeně kritický postoj.

    Loňské britské referendum ukázalo, že odchod některé členské země není nereálnou hrozbou. Přes přetrvávající výhrady u řady lidí mohl mít brexit paradoxně za následek, že si část lidí začala znovu uvědomovat hlavní výhody, které jim členství v EU přináší a obávat se možných negativních důsledků spojených s případným odchodem.

    …ale nespokojenost je tu stále

    Nespokojenost u nezanedbatelné části obyvatel EU ale rozhodně nepominula. Je třeba si připustit, že mnohé problémy přetrvávají a také je řešit. Myslím, že celkem spolehlivým indikátorem nespokojenosti je popularita různých populistických a extremistických stran a ta rozhodně neupadá, jak ukazují mj. i níže uvedená čísla. Na západě, středu, severu Evropy jde více či méně o reakci na problémy s imigrací a v těchto případech se jedná o strany stojící na pravém okraji politického spektra.

    Naproti tomu na jihu Evropy je populismus především reakcí voličů na ekonomické problémy a obrovskou nezaměstnanost. Z takové situace zcela pochopitelně nejvíce těží především populisté na krajní levici.

    Přetrvávající úspěch těchto uskupení je obrovským varováním nejen pro ty „tradiční“ strany, ale také pro EU. Proč? U populistických stran na obou okrajích politického spektra je velmi významným společným jmenovatelem mj. i kritický postoj vůči Evropské unii.

    Jak se ukázalo, brexit pomohl změnit uvažování lidí a jsem rád, že si nyní více lidí uvědomuje výhody členství své země a hodnotí Evropskou unii mnohem příznivěji. V žádném případě to ale neznamená konec všech problémů. Populistické strany, které jsou celkem spolehlivým ukazatelem neřešených potíží, mají v mnoha zemích stále velkou podporu, která rozhodně neklesá.

    Někde se vzestupu populistů podařilo čelit lépe, jak to ukázaly volby v Nizozemsku či Rakousku, kde zavedené vítězné strany začaly řešit témata, která populisté nastolili. Někde to šlo ale mnohem hůře, jak jsme se bohužel mohli přesvědčit při volbách Německu a koneckonců také na jihu Evropy. Je třeba se vždy inspirovat tam, kde to funguje!

    Přeji hezký den a veselou mysl!

    FacebookTwitterGoogle+
    Sdílejte
    Předchozí článekKriminalizace darů poskytovaných obcím
    Tomáš Zdechovský je poslancem Evropského parlamentu za KDU-ČSL, tedy ve frakci Evropské lidové strany (European People's Party - EPP).