Ivo Hartmann: Kontrolní hlášení: Další bič na živnostníky a malé podnikatele

    Veřejnosti, tedy té nepodnikající, musí připadat, že si ti podnikatelé a živnostníci pořád na něco stěžují, a že se jim přece nic tak hrozného neděje. No tak jim stát uložil nějakou další povinnost, no a co.

    Skutečně by to tak mohlo vypadat, a možná tak uvažuje i část veřejnosti podnikatelské. Nedostatek informací může totiž vést k tomu, že podceníte nebezpečí a vlezete do chomoutu povinností, které se pak ukážou být velmi nepříjemné, či dokonce ohrožující. A jen poznámka na okraj: zákony jistě nejsou od toho, aby ohrožovaly existenci občanů.

    Takovou ohrožující povinností je kontrolní hlášení DPH. Tiše a nenápadně se stalo hrozbou pro malé podnikatele, živnostníky. Teprve krátce před účinností zákona se ukazuje, co vše podnikatelům hrozí. Soudný člověk se zeptá, proč se nikdo neozýval, když byl zákon schvalován. No přece proto, že politici vše kolem kontrolního hlášení ukryli za mimikry novely zákona o DPH, jejíž hlavním tématem byla třetí sazba DPH. O kontrolním hlášení se cudně mlčelo. A přitom je to zcela zřejmý nástroj proti malým podnikatelům a živnostníkům, je to jasné omezení jejich podnikatelské svobody.

    Představte si, že léta budujete svoje podnikání. Máte své dodavatele, budujete si síť zákazníků. To jsou pro vás klíčové kontakty, a ty jsou samozřejmě předmětem vašeho obchodního tajemství. Kontrolním hlášením vaše obchodní tajemství skončí.

    Každý měsíc musí podnikatel vypsat seznam, od koho nakupoval a za kolik a komu prodával a za kolik. Svoje zákazníky a dodavatele musí podrobně identifikovat. Musí uvést číslo každé faktury, datum povinnosti přiznat daň, základ daně a výši daně, a také označit zboží, které prodal či nakoupil. A protože tohle bude dělat podnikatel každý měsíc (jen živnostníci, kteří jsou čtvrtletními plátci DPH, mohou podávat kontrolní hlášení čtvrtletně), bude se v síti Finanční správy vytvářet dokonalý přehled o jeho podnikání, o obchodních kontaktech, o cenách, za které nakupuje i prodává.

    A nejlepší nakonec:

    Kontrolní hlášení DPH musí podnikatelé podávat v elektronické podobě. To znamená, že někde, v softwaru Finanční správy se budou vytvářet databáze, v kterých pak stačí zadat několik parametrů, a dozvíte se, o kom chcete, co chcete. Na řadě pak jsou zneužití informací, prodej a krádeže dat a konkurenční boj. Podpora korupčního prostředí jedna báseň.

    Výše popsané podmínky a dopady kontrolního hlášení by asi stačily, aby si i laik a občan-nepodnikatel mohl představit, jak to stát s podnikateli myslí. To ale zdaleka není všechno. Aby vyplavala na povrch celá zrůdnost kontrolních hlášení, je nutno dodat další okolnosti, které zákonodárce do zákona vložil.

    Stát ukládá podnikatelům povinnost posílat kontrolní hlášení výhradně elektronickou cestou. To samo o sobě je nepřijatelné, protože stát tak vnucuje občanům koupi či pořízení takových zařízení, o která třeba ani nestojí. Nejhorší však na tom je, že zákon ukládá podnikatelům odpovědnost za doručení kontrolních hlášení. Ano, čtete dobře. Nikoli za odeslání, což je běžná forma odpovědnosti ve styku se státem, ale za doručení. Přitom podnikatel nemá jakoukoli možnost doručení nebo jeho kvalitu ovlivnit. A dokonce nemá ani žádnou zpětnou vazbu, možnost kontroly, zda a jak bylo jeho kontrolní hlášení doručeno. To potom, vztaženo k automatickým pokutám za nedoručení či chyby v kontrolním hlášení, je obrovskou hrozbou pro samu existenci podnikatele či živnostníka. A pokuty jsou mastné, a lhůty pro jakoukoli reakci podnikatele zatraceně krátké.

    Srovnejme na závěr, jaké povinnosti stát uvalil na podnikatele a jaké povinnosti klade sám sobě. Pokud podnikatel nepodá kontrolního hlášení včas a FÚ jej na to upozorní, udělí FÚ podnikateli automaticky pokutu 10 000 Kč. Podnikatel však musí v takovém případě stihnout podat přiznání do 5 kalendářních dnů. Pokud z jakýchkoli důvodů nestihne podat kontrolní hlášení ani do 5 dnů po výzvě FÚ, udělí mu FÚ automaticky pokutu 50 000 Kč. Stát sám sobě dává na vše lhůtu 30 dnů a sankce za neplnění povinností žádné. Podnikatel je povinen posílat kontrolní hlášení v elektronické podobě a je odpovědný za jeho doručení. Výzva, kterou pošle stát podnikateli, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

    Domnívám se, že je možné s jistotou konstatovat, že kontrolní hlášení není nic jiného, než zcela drze do zákona propašovaný bič na malé podnikatele a živnostníky. Podnikatelům z něj hrozí:

    • Dlouhodobý a podrobný sběr dat o podnikání
    • Prolomení obchodního tajemství
    • Shromažďování dat na jednom místě
    • Odpovědnost za procesy, které nemohou ovlivnit
    • Likvidační pokuty
    • Šibeniční termíny
    • Další práce a výdaje, zcela neefektivní pro podnikání

    Celé nastavení novely zákona o DPH v části o kontrolních hlášeních tedy působí dojmem, že cílem je vybírat co nejvíce na pokutách a co nejvíce živnostníky kriminalizovat a otrávit. Opravdu mají takto vypadat zákony v demokratickém státě? Jako by se vytrácel fakt, že stát má sloužit občanům, a ne občané státu.

    Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů

    za odborné spolupráce paní Moniky Mrázové, členky APM

    FacebookTwitterGoogle+
    Sdílejte
    Předchozí článekZměna klimatu: V čem se ekonomové mýlí?
    Další článekDobrá centrální banka pro inflaci i přes plot skočí
    Mgr. Ivo Hartmann, MBA - spoluvydavatel zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice. V minulosti byl 1. náměstkem ministra pro místní rozvoj, náměstkem ministra spravedlnosti a vrchním ředitelem ministerstva zdravotnictví pro mezinárodní a ekonomické věci. Na ministerstvu zdravotnictví zodpovídal mimo jiné za přípravu a výkon předsednictví v Radě ministrů Evropské unie. Dříve působil také jako poradce předsedy poslaneckého klubu Karla Kühnla a asistent předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho.