Petr Musil: Babišův Bismarck se potápí

    Vlajková loď ministra Babiše s názvem EET se potápí. Opozice jí tento týden zasadila první z řady dobře cílených úderů.

    Elektronická evidence tržeb, vlajková loď ekonomické části programu hnutí ANO a celé koaliční vlády, dostala první těžký zásah z opozičních lavic a povážlivě se začíná naklánět. Ministerstvo financí projekt EET již poněkolikáté odložilo, tentokrát na neurčito. Jak dlouho ještě hra na četníky a zloděje potrvá? A neměla by vláda konečně od tohoto kontroverzního projektu upustit?

    S bazukou na komára

    Jedním z hlavních argumentů pro zavádění elektronické evidence tržeb byl boj proti šedé ekonomice, proti zapírání tržeb a vyhýbání se k povinnosti stát se plátcem DPH. Postupně se k tomu přidalo i narovnání podnikatelského prostředí.

    Shrňme si tedy fakta. Rozměr šedé ekonomiky v České republice podle Centra ekonomických a tržních analýz dosahuje 15 % HDP, což znamená, že transakce v hodnotě zhruba 600 miliard korun se každý rok udějí mimo oficiální trh. To ovšem neznamená, že by byl český HDP o 600 miliard vyšší, kdyby se šedou ekonomiku podařilo vymýtit zcela. Tyto transakce se mimo oficiální trh dějí proto, že se v rámci trhu oficiálního nevyplatí.

    Těchto 15 % HDP ovšem nepředstavují transakce, na které má cílit elektronická evidence tržeb. Sem kromě nepřiznaných tržeb spadá také práce načerno. Podle odhadu Českého statistického úřadu takto pracuje až 200 tisíc nezaměstnaných. Tuto část stínové ekonomiky EET vůbec neřeší.

    Připomeňme, že průměr šedé ekonomiky v rámci celé EU dosahuje 18,6 % HDP. Šedá ekonomika tedy v České republice nepředstavuje tak závažný problém, jako například v Bulharsku, kde se v ní ztrácí téměř třetina HDP. Přesto všechno ministerstvo financí usiluje o zavedení elektronické evidence tržeb. Jde o jakousi bazuku, kterou chce zlikvidovat prakticky neškodného komára. Bazukou sice komára možná usmrtíme, ale co když spolu s ním pošleme do věčných lovišť také několik pracovitých včel (rozuměj živnostníků)?

    V Chorvatsku, které je nám elektronickým vzorem, v souvislosti se zavedením on-line evidování tržeb skončilo podle informací Echo24 celkem 49 tisíc, tedy plná třetina. To by v případě ČR znamenalo, že by mohlo svou činnost ukončit více než 300 tisíc. Živnostníci s jedním až devíti zaměstnanci u nás zaměstnávají více než třetinu ze všech zaměstnanců. Dopady na nezaměstnanost by tak byly ještě daleko drtivější.

    „Vyberu 12 miliard na DPH navíc,“ říká Babiš

    Dalším v řadě argumentů ministra financí Babiše je pozitivní fiskální dopad. Podle posledního jeho vyjádření má elektronická evidence tržeb přinést do státní poklady navíc až 12 miliard korun. Zde je třeba uvést, že 12 miliard korun představuje 1,07 % ze všech příjmů státního rozpočtu, plánovaných na letošní rok. Jinými slovy, Andrej Babiš je ochoten obětovat až 300 tisíc živnostníků kvůli velmi hypotetickému navýšení státních příjmů o 1 %.

    Andrej Babiš má samozřejmě zcela jiné možnosti, jak příjmy státního rozpočtu navyšovat. Tou nejjednodušší, nejméně nákladnou a pro podnikatelské prostředí nejpřívětivější cestou je vytvářet příznivé podmínky pro hospodářský růst. Poroste-li hospodářský výkon země, pak poroste i daňový výběr. Projekt elektronické evidence tržeb jde zcela proti podpoře ekonomického růstu. Povede jen k tomu, že další a další podnikatelské subjekty budou motivovány vstupovat do šedé zóny, protože s tím, jak roste represe státu vůči podnikání, vyplatí se se daním stále více vyhýbat. Nakonec je dost dobře možné, že se žádné peníze navíc díky EET nevyberou.

    Státem placený výzkum nákupních zvyklostí

    Je otázkou, zda si je Andrej Babiš všech výše uvedených okolností vědom. A možná je mu to celkem jedno. Pravým důvodem, o kterém se také hojně spekuluje, a kvůli němuž Babiš tak lpí na projektu EET, je získání dat.

    Přemýšleli jste někdy, proč firmy dělají marketingové průzkumy? A nakolik si myslíte, že jsou tyto průzkumy relevantní? Ruku na srdce, odpovídáme na otázky marketérů vždy pravdivě? Jediným relevantním marketingovým průzkumem je zmapování skutečného nákupního chování spotřebitelů. A projekt EET není nic jiného. Ve své podstatě je to státem placený výzkum nákupních zvyklostí, navíc provedený pro celou Českou republiku a napříč všemi odvětvími. Kdo bude držet v rukou takové informace, bude disponovat pokladem hodnotnějším nálezu Jantarové komnaty.

    S takovými informacemi se dá podnikat celá řada věcí. Jejich držitel může snadno vyhodnotit, která společnost je vhodná k nákupu, který konkurent kdy a co prodává, s kým je vhodné vyjednávat o pozicích na trhu, koho lze v klidu ignorovat, ale také komu a co „dát nakrmit“.

    Petr Musil, šéfredaktor Ekonomického deníku

    FacebookTwitterGoogle+