Bitva o ovládnutí ČEPS pokračuje. Představenstvo bude zasedat i dnes. Pravděpodobně zvolí nového předsedu

Představenstvo ČEPS. Kdo z pětice pánů usedne do křesla předsedy? Koláž ED

Rušné páteční dopoledne bude na pražském Bohdalci v sídle ČEPS i o kus dál na nábřeží Ludvíka Svobody v centrále ministerstva průmyslu a obchodu. Dnes dopoledne totiž podle informací Ekonomického deníku zasedne čerstvě doplněné představenstvo provozovatele přenosové soustavy ČEPS a bude volit svého předsedu a formálního šéfa státní firmy s miliardovými zisky. Za favorita je považován bývalý spolupracovník ministryně průmyslu Novákové.

Radek Hartman. Tak se jmenuje pravděpodobný nový předseda představenstva státní akciové společnosti ČEPS, která má na starosti provoz přenosové elektrické soustavy České republiky. Jde o strategickou společnost, která zajišťuje dostatek elektřiny nejvyššího napětí, tranzit eletkřiny přes naše území a to, aby k nám neproudila nevyžádaná elektřina z německých větrných elektráren. (podrobně jsme o tomto tématu psali v textu ČEPS: Tempo budování přenosové sítě v Německu neodpovídá tempu výstavby elektráren na severu Německa…).

Podle informací Ekonomického deníku se dnes dopoledne čerstvě kompletní představenstvo společnosti ČEPS (Radek Hartman byl dovolen včera), aby zvolilo svého předsedu a tedy faktického šéfa této státní společnosti, v níž drží akcie Ministerstvo průmyslu a obchodu. Právě současná šéfka resortu Marta Nováková má k včera zvolenému členu představenstva velice blízko. Jak jsme včera informovali, Radek Hartman řadu let pracoval ve firmě U&Sluno (2009-2016), jejíž jedinou akcionářkou je právě ministryně Nováková.  Hartman v létech 2013-2016 dokonce působil jako „managing director“ tedy hlavní řídící osoba. Poté Hartman působil v poradenské společnosti Ernst&Young. Proto se po včerejším dramatickém dni předpokládá, že se novým šéfem ČEPS stane právě Hartman.

 

O firmě U&Sluno jsme psali v loňském roce v souvislosti s tím, že firma v rozmezí let 2002 a 2003 provedla operaci s akciemi v hodnotě přesahující 30 miliónů korun s neznámou britskou společností. Za tu vystupovala osoba, figurující v celosvětově známé aféře s přeléváním peněz do daňových rájů, známé pod názvem Panama Papers.

Souboj o šéfa ČEPS by se mohl zdát jako marginální „hra o trůny“ ve skutečnosti se za ním skrývají miliardy korun. Evropská unie tlačí členské státy k zavedení chytrých přenosových sítí. Odhady Evropské komise v roce 2015 byly, že do tuzemské energetiky má na její modernizaci putovat v následujících 25 letech (do r. 2040) 155 miliard korun. A právě ČEPS by měl být klíčovým příjemcem, případně přerozdělovatelem těchto peněz. Sama firma ročně investuje téměř 4 miliardy do modernizace své přenosové soustavy. To všechno jsou zajímavé částky na jejichž rozdělení může mít topmanagement nezanedbatelný vliv.

Provozovatel přenosové soustavy České republiky měl podle původních plánů mít po včerejším jednání dozorčí rady nového nebo staronového předsedu či předsedkyni představenstva. Mezi zájemci byla velice zajímavá jména. Například Eva Colloredo-Mansfeld, Miroslav Vrba – bývalý místopředseda představenstva a dlouholetý zaměstnanec ČEPS (ještě z doby, kdy firma spadala pod ČEZ, poté stál u zrodu samostatné ČEPS) a který byl odvolán v březnu 2017 nově dosazeným vedením Ministerstva průmyslu a obchodu, Richard Vidlička, který byl do loňského léta generálním ředitelem ČEZ Distribuce, Karel Pícl – také bývalý člen představenstva ČEPS (tam byl zvolen na konci března 2016 po odvolání tehdejšího generálního ředitele Vladimíra Tošovského, v ČEPS působil od jejího vzniku v roce 1998 a předtím působil v různých organizačních složkách správy přenosové soustavy – SČE a ČEZ). Dalším kandidátem byl zmiňovaný Vladimír Tošovský někdejší generální ředitel a pozdější ministr průmysl a obchodu v úřednické vládě Jana Fischera (2009-2010). Ani tento výčet jmen však dozorčí radě nestačil, aby si jeho členové vybrali  a výběrové řízení bylo zrušeno.

Důvody zrušení výběrového řízení, v němž byly nastaveny celkem přísné podmínky – například požadavek na alespoň tříleté vedení firmy o nejméně 300 zaměstnancích v posledních 5 letech, nejsou známy. Zajímavostí je, že například bývalý ředitel Tošovský tuto podmínku nesplnil o půl roku, ostatní uchazeči o 7 měsíců či rok. I když více než tříleté vedení velkých firem každý z nich má.

Jiří Reichl