Bezpečnostní unie: Komise představuje nová protiteroristická opatření

Policie. Ilustrační foto. Foto: archiv redakce

Evropská komise dnes podnikla další kroky, jež mají zmenšit manévrovací prostor teroristů a dalších zločinců. Cílem je zabránit jim v přístupu k prostředkům, které potřebují k plánování, financování a páchání trestných činů.

Komise navrhuje šest měsíců po protiteroristickém balíčku z října 2017 opatření, která mají za cíl: zvýšit zabezpečení průkazů totožnosti a omezit padělání dokladů; poskytnout donucovacím a soudním orgánům přístup k elektronickým důkazům a finančním informacím; dále omezit přístup teroristů k prekurzorům výbušnin a posílit kontroly dovozu a vývozu palných zbraní. Komise dnes rovněž informuje o tom, jak se pokročilo v dalších prioritních iniciativách nezbytných pro dosažení účinné a skutečné bezpečnostní unie.
První místopředseda Komise Frans Timmermans v této souvislosti prohlásil: „Bezpečnost je politickou prioritou této Komise od samého počátku. Nadále podporujeme úsilí členských států o lepší ochranu našich občanů a zajištění jejich svobod. Dnes toto úsilí dále zintenzivňujeme, abychom zločincům a teroristům zabránili v přístupu k prostředkům a zdrojům, které potřebují k páchání svých trestných činů. Tím plníme svůj závazek směřovat k Unii, která chrání.“
Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos doplnil: „Dnes jsme přijali opatření k omezení palných zbraní a prekurzorů výbušnin a lepšímu zabezpečení průkazů totožnosti. Zavádíme také opatření, jež mají pomoci donucovacím orgánům zajistit přístup k informacím, které potřebují k potírání trestné činnosti a terorismu. Stavíme náš bezpečnostní rámec na základních bezpečnostních opatřeních, ale také na posílené správě hranic a účinnější spolupráci soudních a donucovacích orgánů. Tím se blížíme ke skutečné a účinné bezpečnostní unii.“
Komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King uzavírá: „Zajištěním přístupu donucovacích orgánů k nejdůležitějším finančním informacím dnes zacelujeme další mezeru využívanou teroristy, které tak zasahujeme na jednom z nejcitlivějších míst – v jejich financích. Spolu se zjednodušením shromažďování elektronických důkazů, zpřísněním kontrol palných zbraní a prekurzorů výbušnin a posílením zabezpečení průkazů totožnosti jsme teroristům dále zúžili jejich manévrovací prostor.“
Lepší ochrana evropských občanů patří mezi hlavní body společného prohlášení k legislativním prioritám EU na období 2018–2019. Dnes představená opatření jsou ve společném prohlášení rovněž zahrnuta a urychlí práci, jež se na úrovni EU zaměřuje na zlepšení vnitřní bezpečnosti a zacelení zjištěných mezer. V zájmu dalšího posílení bezpečnosti občanů EU by dnešní návrhy měly být urychleně přijaty oběma spolunormotvůrci.

Lepší bezpečnostní prvky průkazů totožnosti s cílem zamezit padělání dokladů

Komise dnes navrhuje zdokonalit bezpečnostní prvky průkazů totožnosti občanů EU a pobytových karet jejich rodinných příslušníků ze zemí mimo EU. Vzhledem k tomu, že v současné době má průkaz totožnosti bez biometrických údajů, který není strojově čitelný, odhadem 80 milionů Evropanů, je cílem návrhů zamezit používání padělaných dokladů, které mohou využívat také teroristé a zločinci ke vstupu na území EU ze třetích zemí. Jde o tato opatření:
  • stanovení společných bezpečnostních norem v EU v souladu s minimálními bezpečnostními normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví;
  • povinné biometrické údaje pro země, jež vydávají průkazy totožnosti: průkazy totožnosti občanů EU (starších 12 let) a pobytových karet jejich rodinných příslušníků ze zemí mimo EU budou nyní obsahovat biometrické údaje, konkrétně otisky prstů a zobrazení obličeje, které budou uloženy na čipu v těchto dokladech. Toto opatření budou doprovázet silnější záruky ohledně toho, kdo bude mít k těmto biometrickým údajům přístup,
  • ambiciózní postupné nahrazování méně zabezpečených dokladů: podle nových pravidel by měly být doklady, jež s nimi nejsou v souladu, rychle, avšak postupně nejpozději do pěti let nebo v den skončení jejich platnosti nahrazeny. Lhůta pro stažení méně bezpečných dokladů, které nejsou strojově čitelné, je dva roky.
Navrhované nařízení nezavádí povinné průkazy totožnosti v celé EU, ale modernizuje bezpečnostní prvky těch stávajících. Ostatní aspekty týkající se podoby vnitrostátních průkazů totožnosti ponechává plně na jednotlivých členských státech. Zavedením tohoto vyššího zabezpečení zaujímá tento návrh podobný přístup, jaký již EU přijala ohledně bezpečnostních prvků v cestovních pasech.

Odstřižení teroristů od finančních prostředků

Aby měly donucovací orgány včasný přístup k finančním informacím nezbytným k vyšetřování závažné trestné činnosti (včetně finančních analýz a informací o bankovních účtech), navrhuje Komise novou směrnici, jež zahrnuje následující opatření:
  • přímý přístup k informacím o bankovních účtech: donucovací orgány a úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti budou mít v jednotlivých případech přímý přístup k informacím o bankovních účtech obsaženým ve vnitrostátních, centralizovaných registrech, které jim umožní zjistit, ve kterých bankách má podezřelá osoba účty. Záruky ochrany údajů zajišťují, že úředníci donucovacích orgánů by měli přístup pouze k omezenému souboru informací o totožnosti majitele bankovního účtu a pouze v konkrétních případech závažné trestné činnosti nebo terorismu,
  • lepší spolupráce: směrnice zajišťuje lepší spolupráci mezi vnitrostátními donucovacími orgány a finančními zpravodajskými jednotkami, jakož i mezi členskými státy navzájem. Donucovací orgány budou mít např. možnost vyžádat si u finančních zpravodajských jednotek finanční informace nebo analýzy, včetně údajů o finančních transakcích. Finanční zpravodajské jednotky zase budou moci požádat své příslušné vnitrostátní orgány o informace v oblasti vymáhání práva.

Přísnější pravidla o prekurzorech výbušnin a dovozu a vývozu palných zbraní

Při mnoha útocích v Evropě v minulých letech použili teroristé po domácku vyrobené výbušniny. S cílem zacelit tuto bezpečnostní mezeru navrhuje Komise zpřísnit současná pravidla o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání. Jde o:
  • zákaz dalších chemických látek: Komise navrhla zařadit nové chemické látky na seznam zakázaných látek, které by mohly být použity ke zhotovení podomácku vyrobených výbušnin. Jelikož tyto látky lze zakoupit jak v kamenných, tak internetových obchodech, budou nová pravidla platit v úplnosti také pro prodeje online,
  • ukončení stávajících systémů registrace: nová pravidla ukončí registrační systémy uplatňované v současnosti v některých členských státech. V těchto systémech, které jsou z bezpečnostního hlediska považovány za slabé, stačí zájemcům z řad široké veřejnosti při registraci nákupu některých omezených látek pouze předložit průkaz totožnosti,
  • pečlivě uvážené vydávání licencí a důkladná kontrola: členské státy mohou mít systém licencí pro nákup omezeného počtu látek podléhajících omezení s jasným oprávněným použitím. Před vydáním licence zájemci z řad široké veřejnosti bude muset každý členský stát ověřit oprávněnost takové žádosti a provést důkladnou bezpečnostní prověrku včetně kontroly záznamu v rejstříku trestů,
  • rychlejší a lepší sdílení informací: nová pravidla zavádějí povinnost podniků nahlásit do 24 hodin podezřelé transakce příslušným orgánům. Nová opatření rovněž zajišťují jednak větší sdílení informací mezi podniky, včetně podniků online, jednak větší informovanost v rámci celého dodavatelského řetězce.
Vážným problémem pro evropskou bezpečnost zůstává rovněž obchodování s palnými zbraněmi. Komise proto aktualizuje pravidla EU týkající se vývozu a dovozu civilních palných zbraní. Nyní jsou v pravidlech zahrnuty:
  • lepší kontrolní postupy: členské státy by měly systematicky ověřovat spolehlivost všech jednotlivců žádajících o vývozní povolení. Využívat by při tom měly jednak Evropský informační systém rejstříků trestů, v němž si ověří, zda daná osoba má v rejstříku záznam z minulosti, jednak informační systém kontroly vývozu konvenčních zbraní (databáze COARM), který obsahuje oznámení o zamítnutí vývozního povolení,
  • posílená výměna informací: členské státy by měly lépe a systematičtěji využívat dostupné informace, pravidelně poskytovat údaje do databáze COARM a spravovat jednotnou vnitrostátní databázi udělených a zamítnutých povolení. Měly by rovněž každoročně do 1. července poskytovat Komisi podrobné statistiky o dovozu a vývozu palných zbraní.
Komise dnes také navrhla nové nástroje pro přeshraniční shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (viz tisková zpráva).
Souvislosti
Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období současné Komise a je tematizována jak v politických směrech, které předseda Juncker předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017.
Dne 14. prosince 2017 podepsali předsedové Evropského parlamentu, rotujícího předsednictví Rady a Evropské komise společné prohlášeník legislativním prioritám EU na období 2018–2019, v němž zdůraznili ústřední význam lepší ochrany bezpečí občanů a její zásadní místo v legislativní činnosti Unie. Prioritu mají iniciativy, jež mají zajistit informovanost úřadů členských států o osobách překračujících společnou vnější hranici EU, vytvořit celounijní interoperabilní informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace a posílit nástroje pro boj proti terorismu a praní peněz.
Evropský program pro bezpečnost určuje činnost Komise v této oblasti a stanoví hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Unii. Jedná se například o boj proti radikalizaci, posilování kybernetické bezpečnosti, odstřižení teroristů od finančních prostředků a o zlepšení výměny informací. Od přijetí tohoto programu se při jeho provádění výrazně pokročilo, což připravilo cestu k účinné a skutečné bezpečnostní unii. Posouzení dosaženého pokroku se pravidelně zveřejňuje ve zprávách Komise o bezpečnostní unii.
-red-