Proti bezhotovostní ekonomice se staví stále více amerických měst

Proti zrušení hotovosti. New York, Filadelfie, Chicago, ale i Washington, D.C. se postavily za zachování hotovosti jako platebního prostředku.

Podle některých zastupitelů města New Yorku je případný přechod k bezhotovostní ekonomice útokem na základní lidská práva.

New York se tak možná připojí k městům jako Filadelfie, San Francisko nebo Washington a přijme legislativu, která obchodníkům zakáže přijímat k placení pouze platební karty. Newyorský zastupitel Ritchie Torres představil v únoru návrh příslušné normy. Rada města jej sice dosud neprojednala, ale Torres věří, že do poloviny letošního roku se ho podaří přijmout.

Amerika za zachování hotovosti

Za porušení pravidel je navržena pokuta až do výše 500 dolarů (necelých 11,5 tisíce korun). Legislativa má chránit spotřebitele a zachovat jejich možnost volby, zda platit své nákupy kartou či jinými bezhotovostními prostředky, nebo bankovkami a mincemi. Podle předkladatele normy bezhotovostní platební nástroje diskriminují lidi s nízkými příjmy, mezi nimiž se častěji vyskytují nelegální imigranti nebo zástupci menšinových etnik.

Ze studie vládní agentury Federal Deposit Insurance Corporation (FDIC) vyplývá, že naprostá většina z lidí, kteří nemají žádný nebo jen velmi omezený přístup k finančním a bankovním službám, jsou jiné než bílé barvy pleti. Afroameričané a Latinoameričané jich v New Yorku tvoří dohromady více než třicet procent, zatímco bez přístupu nebo s omezeným přístupem k bankovnímu světu jsou jen tři procenta Američanů bílé pleti.

V posledních měsících a letech mnoho amerických měst přijalo podobnou legislativu, jakou se chystá projednávat právě New York. Někde dokonce existují pravidla, která zakazují přijímat pouze bezhotovostní platby, už několik desetiletí. Filadelfie takovou normu přijala v únoru, účinná bude od 1. července. Zde budou pokuty za odmítnutí hotovosti až do výše dvou tisíc dolarů (přes 45 tisíc korun).

Obdobná pravidla byla přijata také ve státě New Jersey, kde se už čeká jen na podpis guvernéra. San Francisko, Washington D.C. nebo Chicago jsou v podobných fázích. Svým způsobem dobu předběhli zákonodárci ve státě Massachusetts, kde zákon proti diskriminaci hotovosti funguje už od roku 1978. Pensylvánie pak používání hotovosti začala legislativně chránit v roce 1984, jak uvedl portál CityLab.com.

Může dojít na soudní spory

A i v uvedených městech a státech jsou podporovatelé zákona na ochranu hotovosti přesvědčeni o tom, že výlučné akceptování bezhotovostních platebních prostředků diskriminuje zejména nízkopříjmové obyvatelstvo. Portál CityLab.com dokonce zmiňuje federální zákon na ochranu občanských práv, který mimo jiné zaručuje všem obyvatelům plný a rovný přístup ke zboží a službám.

Na druhé straně ale taková legislativa může přinést řadu praktických komplikací, které se v konečném důsledku mohou obrátit právě proti těm, jež má chránit. Už jen proto, že raketově roste podíl e-commerce na celkovém maloobchodním obratu. Právě při nákupech přes internet bezhotovostní platby naprosto dominují. Pokud si zvolíte platbu hotovostí, je třeba se zpravidla připravit na to, že po vás obchodník či přepravní společnost bude vyžadovat příplatek. Takže zboží je dražší, což pocítí právě lidé s nejnižšími příjmy.

Podle Marie Napoliové, advokátky, která se zabývá ochranou lidských práv, může celá věc dojít až k americkému Nejvyššímu soudu. Byť tomu dává spíše teoretické šance. „Právo obchodníků na volbu, jaké platební prostředky budou přijímat, je ve střetu se zájmy zákazníků. A zatím, zdá se, že převažuje, a tak bude tato forma diskriminace pokračovat,“ uvedla Napoliová pro portál CityLab.com.

Před zrušením hotovosti se mějme na pozoru

Jak se bude situace ohledně používání hotovosti v USA vyvíjet, je důležité i pro Evropu. Čas od času se zde totiž objeví názor, že hospodářství spěje ke zcela bezhotovostnímu platebnímu styku, a že by nebylo od věci hotovost zcela zakázat. Argumentuje se při tom zejména bojem proti šedé ekonomice nebo proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Jako příklad se udává Švédsko, kde podíl hotovosti na HDP klesl na konci loňského roku k pouhému jednomu procentu. V souvislosti s tím také tamní centrální banka – Riksbank – začala uvažovat o emisi vlastní elektronické měny e-krona. Jak by ale v takových podmínkách fungovala měnová politika, není jasné. Už dnes je totiž drtivá většina peněz obíhajících v ekonomice (nejen v té švédské) v bezhotovostní, a tedy elektronické, podobě.

Pokud by tedy došlo ke zrušení hotovosti, na měnové politice by se z technického hlediska změnilo jen pramálo. Domácnostem by ale vzrostlo riziko, že by v případě neuvážené politiky centrální bank neměly kam „utéct“. Jelikož bychom všichni byli nuceni držet své peněžní zůstatky v bezhotovostní formě, nezbylo by nám, že je mít uloženy na bankovních či jim podobných účtech. Jakmile by ale centrální banky začaly snižovat úrokové sazby dokonce do záporných hodnot (jako to dosud dělá například Evropská centrální banka), platily bychom peněžním ústavům úrok (namísto toho, aby ony platily nám). K bezhotovostní ekonomice je tedy nutné přistupovat stejně jako k ohni: je to dobrý sluha, ale zlý pán.

-zm-