Barcelona má recept na nedostatek bytů. Posvítí si na banky

Nejsou byty. Barcelona se rozhodla pro kontroverzní řešení bytové krize. Bankám je může vyvlastnit až na sedm let.

Za nedostatek bytů ve druhém největším španělském městě mohou prý také banky. Zabavené byty nechávají prázdné příliš dlouho, říkají barcelonští radní.

Nenechávejte byt ve vašem vlastnictví příliš dlouho prázdný, jinak ho město může nabídnout jako sociální byt někomu potřebnému. Tak zní zpráva, kterou radnice v Barceloně poslala bankám. Oživila tak kontroverzní opatření, které má bankovní domy motivovat k ráznějším krokům v případech, kdy nabydou zastavenou nemovitost.

Barcelona totiž podle portálu CityLab.com oznámila, že začne tímto způsobem nabízet pět bytů ve vlastnictví bank, které zejí prázdnotou už více než dva roky. To je zřejmě jen začátek. V katalánské metropoli se totiž takových bytů nachází odhadem více než dva tisíce. Mnoho z nich je prázdných už od roku 2008, kdy propukla celosvětová finanční krize, vyvolaná kolapsem amerického nemovitostního trhu.

Nic nového, jen druhé kolo

Byty budou kontrolovány a nabízeny jako střednědobé rezidence lidem, kteří jsou v seznamu žadatelů o městský byt. Nyní je tedy k dispozici jen pět takových bytů, nicméně barcelonská radnice očekává, že by jich brzy mohlo být až 600. Poptávka po bydlení je obrovská, a tak prý nové nařízení může Barceloně problém se sociálním bydlením pomoci řešit.

Cílem ale není byty bankám jakkoli zabavovat. Sami radní očekávají, že to bude mít spíše signalizační efekt a peněžní ústavy se budou samy snažit své nemovitosti nabídnout na trhu s nájemním bydlením. Banky totiž dnes čekají na vhodnou příležitost k prodeji, namísto toho, aby je pronajímaly.

Plán ale není úplně nový. Poprvé o něm hlasoval katalánský parlament v prosinci 2016. Od té doby byl zákon uplatněn v šestnácti případech. Jenže nová norma vzbudila emoce a loni v říjnu byla její platnost pozastavena na základě legislativních kroků španělského premiéra Mariana Rajoye. Podle něho jde takový zákon proti španělské ústavě.

Vyvlastnění až na sedm let

A jak vlastně opatření funguje? Když město zjistí, že se v oblasti s vysokou poptávkou po bydlení vyskytuje prázdný byt či dům, může vydat vyvlastňovací dekret a převést nemovitost pod svou správu. Dekret může být zrušen jen v případě, že banka najde nájemníka, který ale bude platit nájemné jen ve výši, které odpovídá nájemnému sociálnímu. Tedy takovému, které určí město. Banka ale musí takového nájemníka sehnat během tří měsíců od vydání dekretu.

V opačném případě musí takto „zabavený“ majetek zůstat v novém režimu po dobu čtyř až sedmi let. Bankovní domy se této legislativní normě snažily vyhnout, a tak vlastnictví prázdných nemovitostí před úřady často tajily. Jenže ne vždy se to dařilo a Bankia, čtvrtá největší španělská banka už stihla dostat pokutu ve výši 7 200 eur (přes 180 tisíc korun).

Vzhledem k počtu bytů, u kterých bylo uvedené nařízení aplikováno, se může cílení na banky zdát jen symbolické. Jenže jde pouze o jednu ze součástí komplexního tažení Barcelony proti problému, kterému čelí celá řada evropských měst – kde ubytovat lidi, čekající na veřejné sociální byty, zatímco nové se staví, ale dosud nebyly dokončeny.

Květen 2019 má přinést zlepšení

Do konce mandátu současné barcelonské starostky Ady Colauové má být dokončeno čtyři tisíce takových bytů. Jenže to bude až v květnu 2019. „Do té doby je třeba sociálně slabé lidi někde ubytovat,“ píše Feargus O´Sullivan, přispěvatel portálu CityLab.com.

Plán katalánské metropole by tak mohl zajistit bydlení pro střednědobý časový horizont pro lidi, kteří nemají kde složit hlavu. Jeho cílem ovšem není vytvoření permanentní nabídky dostupného sociálního bydlení. Tvůrci si od něho daleko více slibují rozhýbání trhu s byty zejména tam, kde je poptávka po nich dlouhodobě velmi vysoká.

-zm-