“Babišův” ministr zemědělství v Evropě poprvé odmítl dotační strop

Jiří Milek na zemědělské Radě EU. Zdroj fotografie: video na europa.eu

Ministři zemědělství ze členských států Evropské unie řeší společnou politiku, především farmářské dotace po roce 2020. Zatímco Komise navrhuje, aby byl dosavadní systém změněný ve prospěch malých pěstitelů a chovatelů, Česká republika dlouhodobě hájí současný stav. Jiří Milek, ministr zemědělství ve vládě premiéra Andreje Babiše, stejně jako jeho předchůdce preferuje “rovné podmínky” pro drobné i velké hospodáře.

Bulhaři od Nového roku předsedají Radám Evropské unie, tedy ministerským schůzím, a koncem ledna přišlo poprvé na řadu zemědělství. Zástupci členských států pokračovali v loňské diskusi, jak má vypadat společná politika, především dotační podpora pro farmáře, po roce 2020. Na stole přitom měli analýzu a návrhy, podepsané Evropskou komisí. V dokumentu například stojí:

“Ačkoli je úloha přímých plateb v zájmu stabilizace příjmů zemědělců obecně vítána, skutečnost, že 80 % plateb dostává 20 % zemědělců, někdy zavdává důvod k pocitu nespravedlnosti. Tato čísla odrážejí princip, podle kterého jsou platby vázány na půdu, již  vlastní početní menšina zemědělců.” Komisaři následně předkládají několik možných řešení, přičemž jako první zmiňují: “Povinné stanovení stropu přímých plateb s přihlédnutím k situaci na pracovním trhu, aby se předešlo negativním dopadům na pracovní síly.”

Za Českou republiku byl na zemědělské Radě poprvé přítomen Jiří Milek, ministr v kabinetu premiéra Andreje Babiše, který nezískal důvěru Poslanecké sněmovny, a proto nyní vládne v demisi. “Naší prioritou je, aby zemědělci v celé EU měli rovné podmínky. Proto zásadně odmítám jakékoliv povinné zastropování přímých plateb. Pravidla nesmí nikoho diskriminovat a musí zohledňovat specifika zemědělského sektoru v jednotlivých členských státech,“ říká ministr zemědělství Jiří Milek. V zásadě stejnou politiku razil taky jeho předchůdce, lidovec Marian Jurečka.

Visegrádská čtyřka a Chorvatsko sepsaly deklaraci

Českou pozici oficiálně podpořily další čtyři státy: Chorvatsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, když koncem ledna podepsaly společnou deklaraci. Tam zdůrazňují, že členským státům by měla zůstat možnost, aby samostatně volily “nejvhodnější platební schéma, vyhovující jejich lokálním specifikám a potřebám”. A věří, že “rovný přístup k fondům Společné zemědělské politiky by měl být zajištěný pro všechny farmy”.

Slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná uvedla, že Polsko a Maďarsko původně nezastávaly úplně shodný postoj, ale nakonec respektují solidaritu na půdorysu Visegrádské čtyřky, kterou tentokrát podpořilo ještě Chorvatsko. A taky mírnila obavy, že kvůli brexitu vznikne ve společném rozpočtu velký deficit. Predikovala, že díky růstu ekonomiky může hrubý domácí produkt Evropské unie za několik roků dosáhnout srovnatelné úrovně jako nyní, přestože už nebude přítomno Spojené království.

Veřejnou diskusi ministrů zemědělství můžete vidět v následujícím videozáznamu. Slovenská zástupkyně hovoří od času 57:07, český ministr vystupuje od času 1:56:30.

Petr Woff

Téma sledujeme dlouhodobě:

Od Nového roku účinkuje nová zemědělská politika EU. Dotace může čerpat více lidí 21.12.2017

Babiš poprvé zasedne mezi mezi Merkelovou a Macronem, má obtížnou pozici 14.12.2017

Budoucnost zemědělců v EU: Jurečka poslal mezi ministry zástupce svého náměstka 7.9.2017

Zemědělské dotace, cena elektřiny, měnová unie atd.: O čem budou jednat ministři EU v září? 31.8.2017

Česká republika čerpá z EU nejpomaleji od roku 2013. Dostala 17 miliard 31.7.2017