Babiš poprvé zasedne mezi mezi Merkelovou a Macronem, má obtížnou pozici

Vlevo Andrej Babiš ještě jako ministr financí, vpravo Valdis Dombrovskis, který má v Evropské komisi na starosti euro a sociální dialog. Zdroj fotografie: europa.eu

Nový český premiér, Andrej Babiš poprvé jede na Evropskou radu, tedy mezi hlavy členských států, které vytyčují strategické cíle pro celou Evropskou unii. Náš zástupce má obtížnou pozici nejenom proto, že Česká republika stojí proti silným institucím a velkým zemím při reformě azylové politiky. V bruselských kuloárech navíc zaznívají hlasy, že Andreje Babiše předchází pověst člověka, který zneužil unijní rozpočet pro svoje soukromé zájmy.


Ve čtvrtek a v pátek, 14. a 15. prosince v Bruselu zasedá Evropská rada, tedy hlavy členských států: buďto prezidenti (například za Francii jezdí Emmanuel Macron), anebo premiéři (například za Německo Angela Merkelová). Českou republiku zastupuje nový ministerský předseda, Andrej Babiš (hnutí ANO). Má obtížnou pozici, protože na programu bude nejenom společná obrana a brexit, ale taky kontroverzní reforma migrační politiky.

Předseda Evropské rady, Donald Tusk sice v poslední době kritizuje povinné přerozdělování uprchlíků (kvóty) coby “neperspektivní a neúčinný projekt, který nemá budoucnost” (ZDE, ZDE a ZDE). Ale velké státy jako Německo, Francie nebo Španělsko přijímají z Řecka a Itálie podstatně více běženců než Visegrádská čtyřka. Evropský parlament navíc navrhuje, aby kvóty byly dlouhodobě povinné, pokud budou jižní partneři přetížení.

Evropská komise sice připouští, že bychom mohli další migranty odmítat a v krizových dobách raději přispívat finančně. Ale zároveň předala Českou republiku, Maďarsko a Polsko Soudnímu dvoru EU, protože nedodržujeme stávající kvóty. Komisaři navíc krátce před sjezdem prezidentů a premiérů představili plán, jak masovou migraci do Evropy zastavit.

Harmonogram proti-migračních opatření

Doposud největší migrační vlna opadla, respektive podle Amnesty International byla zastavena a statisíce běženců uvízly v Libyi, kde údajně za tichého souhlasu evropských vlád dochází k týrání a zneužívání uprchlíků. Ale komisaři předpokládají, že v následujících desetiletích zažijeme reprízy – kvůli klimatu, bezpečnostním rizikům a demografii. Proto chtějí nadále spolupracovat s Tureckem, ale taky s Africkou unií a Organizací spojených národů (OSN). Speciálně na černý kontinent už proudí peníze: z EU řádově miliardy eur, ze členských států další stovky milionů eur. Komise však předkládá širší plán:

  • Do února 2018: Komise financuje “asistovaný dobrovolný návrat dalších 15 000 osob” z Libye do jejich domovin. Další repatriace mají probíhat prostřednictvím společné pracovní skupiny Evropské unie, Africké unie a OSN, která byla vytvořena na konci letošního listopadu.
  • Do března 2018: Bude plně fungovat Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), určená pro okamžitou ochranu vnějších hranic EU. Zároveň budou položeny základy novému azylovému mechanismu, prostřednictvím Agentury EU pro azyl a systému Eurodac (srovnávání otisků prstů).
  • Od května nebo nejpozději června 2018: Má hladce probíhat repatriace, tedy navracení zamítnutých žadatelů do jejich domovin, opět prostřednictvím Frontexu.
  • Do června 2018: dohoda na revizi společné azylové politiky, tedy přechod z takzvaného Dublinu III na Dublin IV. V případě české diplomatické prohry potom budou kvóty pro přijímání migrantů povinné vždy, když pohraniční státy nezvládnou nápor běženců.
  • Do května 2019: Členské státy mají “přesídlit dalších 50 000 zranitelných uprchlíků”, aby právoplatným azylantům nabídly legální cestu, a tak překazily pašerácký byznys.

Výhody a nevýhody Andreje Babiše

Evropská rada sice nemá přímou legislativní pravomoc, ale podle základních smluv “dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority”. Zasedá čtyřikrát ročně a český prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiš premiérem menšinové vlády pouhý jeden den předtím, než proběhne poslední letošní sjezd.

Nový předseda vlády umí anglicky, francouzsky, německy a rusky, takže jazykově vysoce převyšuje svého předchůdce Bohuslava Sobotku (ČSSD), který podle vládního webu „mluví anglicky“, v praxi ale uspokojivě ovládá pouze češtinu. Úřadující premiér navíc podporuje společné evropské řešení: Kvóty a návrhy nové dublinské úmluvy považuje za nepřijatelné, avšak hovoří o kolektivní obraně schengenského prostoru, o zabezpečení jižní libyjské hranice, o zahraniční inspiraci (Kanada, USA, Austrálie).

Nevýhodou však může být kauza Čapí hnízdo, tedy podezření, že miliardář Babiš tajně čerpal dotace, které byly určené pro malé a střední firmy. Jeden poslanec Evropského parlamentu, který zde nechce být jmenován, pro Ekonomický deník řekl: “Andrej Babiš v Bruselu mnoho spojenců nemá, protože tady všichni vědí, že zneužil unijní rozpočet. Možná čerpal dotace legálně, nikoli však legitimně.” Jiný bruselský diplomat přirovnal současnou situaci České republiky ke Slovensku za vlády Vladimíra Mečiara, kdy naši východní sousedé nebyli chápaní jako zcela standardní evropská demokracie.

Petr Woff