Auta bez řidiče: Budoucnost je na dosah, Česko se jen dívá

UVNITŘ ČLÁNKU VIDEO | Německo či Velká Británie jsou tak daleko, že zavádějí legislativu pro provoz aut bez řidiče, Česká republika zůstává v roli diváka. 

Vývoj samořiditelných aut začínají brát seriózně i tradiční výrobci automobilů a zdá se, že revoluce v osobní přepravě může být blíž než si myslíme. Vize, jakou jsme byli zvyklí vídat jen ve vědeckofantastických filmech, se pomalu stává skutečností. Během dvaceti následujících let se na silnicích může reálně pohybovat několik milionů vozidel s propracovaným autonomním řízením. A i když se taková představa může zdát dost přitažená za vlasy, faktem je, že vývoj těchto aut pokračuje mílovými kroky. Státy jako Kalifornie, Nevada, Florida a Michigan již povolily testovací provoz takových aut.

Technologické výzvy jsou však stálé velké a problémů k vyřešení existuje stále víc než dost. Vytvoření sofistikovaného autonomního vozu znamená víc než kombinaci propracovaného software, integrovaných kamer, čidel a navigačních systémů. Idea samoříditelného vozu přinese také radikální proměnu v pravidlech silničního provozu a změny v silniční infrastruktuře, stejně tak může obrátit naši dosavadní představu o autě jako o něčem, co vlastníme.

Auto bez řidiče posouvá běžný dopravní prostředek do oblasti umělé inteligence a vyžaduje určitý typ smyslového vnímání. Monitorování okolních automobilů a komunikace s nimi, predikce pohybu chodců, detailní a aktuální mapové podklady nebo vyhledávání a vyhodnocování dopravních značek či semaforů. Dohromady takové množství informací vytváří ohromující požadavky na výpočetní výkon palubních počítačů. Chytrá auta se také budou muset vyrovnat s nečekanými problémy a umět si poradit například cyklisty, neukázněnými chodci opravami silnic.

Dlouhá cesta k autu bez řidiče

Americké vládní organizace NHTSA, podílejících se mimo jiné přípravě pravidel silničního provozu, rozlišuje pět stupňů automatizace vozidel, od „hloupého“ auta až po samořiditelné. Dodejme, že momentálně se na silnicích můžeme běžně setkat s vozidly, spadajícími do skupin 0-2.

Stupeň 0 nezahrnuje žádné automatické funkce automobilu a řidič plně kontroluje všechny ovládací prvky. Jde tedy o standardní vůz.

Stupeň 1 zahrnuje některé automatické funkce, jako například elektronická stabilizace podvozku, detekce slepých úhlů nebo brzdy s okamžitou pohotovostí, dosahovanou díky přenosu elektronických signálů. Vozidlo tak pomáhá řidiči udržet kontrolu nad vozidlem či zastavit rychleji, než by to zvládl sám.

Stupeň 2 kombinuje nejméně dvě vzájemně spolupracující automatické funkce vozu. Příkladem může být adaptivní tempomat v kombinaci s asistentem pro udržování vozidla v jízdním pruhu.

Stupeň 3 umožňuje volitelně řidiči předávat a odebírat vozidlu zásadní funkce řízení a jedná se tak o jistý druh autopilota.

Stupeň 4 naproti tomu nepředpokládá aktivitu řidiče a člověk tak pouze určuje cílovou destinaci.

Technologický závod napříč světem

Internetová společnost Google testuje svá autonomní vozidla v Californii, pozadu však nezůstávají ani další.

Tradiční automobiloví výrobci jako Audi, BMW, Toyota či Mercedes již také pracují na konceptech aut bez řidiče. Spekuluje se i o utajeném elektromobilu společnosti Apple.

Asi nejdále ve vývoji je ale v současnosti Google, disponující funkčním prototypem. Podívejte se, jak reagují lidé na první testovací jízdu v tomto vozu.

Prohlédnete-li si interiér prototypu vozidla, nenajdete v něm volant, řadicí páku ani žádné pedály. Je vybaveno pouze startovacím tlačítkem spolu s ovládáním nouzového zastavení. Rychlost elektromobilu je prozatím omezena na 40 kilometrů v hodině.

Již letos v létě bude disponovat samořiditelným autem i výrobce elektromobilů Tesla. Výkonný ředitel této automobilky Elon Musk oznámil plánované uvedení modelu S, který dokáže převzít řízení v běžném provozu např. dálnic. V tomto případě se však nebude jednat o plně autonomní vozidlo, protože kontrolu nad řízením bude mít stále po většinu času člověk.

Otázky bez odpovědí

Zkušenosti ukazují, že největším nebezpečím v současném silničním provozu jsou chyby lidského faktoru, tedy řidiče samotného. V tomto ohledu by se automatické dopravní prostředky mohly stát výrazně bezpečnějším způsobem cestování.

Idea takových vozů by také mohla radikálně změnit dynamiku vlastnictví automobilů, dodává zakladatel serveru Futurist.com, Glen Hiemstra. Vychází přitom z představy, ve které je auto pouhým prostředkem či nástrojem, jenž není třeba vlastnit. Auto by tak mohlo dorazit až ve chvíli, kdy ho člověk přivolá, kdy ho skutečně potřebuje. Nakonec, soukromý automobil bývá tak jako tak po většinu času nevyužívaný, zatímco majitel pracuje, nakupuje či odpočívá doma. No a v té době by mohlo sloužit jiným lidem, dodává.

Nicméně je nutné také uvažovat o nebezpečí možných hackerských útoků na taková vozidla za účelem krádeží či dokonce potenciálních teroristických útoků.

Česko vyčkává

Nezodpovězené zatím zůstávají i mnohé otázky týkající se například odpovědnosti samořiditelných vozů při způsobených nehodách. Nutnou legislativou týkající se testování aut bez řidiče začínají zabývat i některé evropské státy, jako Německo či Velká Británie, která již schválila testovací provoz pro tyto vozidla na veřejných komunikacích. České ministerstvo dopravy však podobné kroky zatím považuje za předčasné.

Petr Nutil