Anketa s europoslanci o mezivládních dohodách v oblasti energetiky

Evropská komise chce vědět, jestli její členské státy dovážejí paliva ze zemí mimo EU. Dokonce si vymiňuje právo na to, dohlížet na vyjednávání nových smluv mezi členskými státy EU a „třetími“ zeměmi.

Zeptali jsme se českých a slovenských europoslanců co si o chystaných pravidlech pro vyjednávání se třetími zeměmi, které by měly dodávat palivo myslí a jestli půjde dle jejich názoru o posílení energetické bezpečnosti Unie. Podrobně jsme o tématu psali v dnešním článku Státy EU budou muset informovat o dodávkách energií ze třetích zemí. Komise na ně…

Všem členům EP z ČR a ze Slovenska jsme položili následující otázky:

  • Co si myslíte o mechanismu výměny informací o mezivládních dohodách v oblasti energetiky s třetími zeměmi? 
  • Posílí to bezpečnost Energetické unie?
  • Jaký je váš názor na snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií? 

Odpovědi uvádíme v pořadí poslanců, v jakém byly zaslány do redakce. Odpovědi slovenských europoslanců ponecháváme ve slovenštině.

Petr Mach. foto: www.svobodni.cz
Petr Mach. foto: www.svobodni.cz

Petr MACH (Svobodní, EFDD)

To nařízení o výměně informací o energetických dohodách je zbytečné, protože většinu smluv o dodávkách ropy a plynu uzavírají jednotlivé obchodní společnosti, nikoliv vlády. Toto nařízení nemůže nijak zlepšit energetickou bezpečnost EU. Pokud jde o politiku snižování emisí, jde o největší ekonomický průšvih posledních let. Zvýhodňování biopaliv, solárních a větrných elektráren nás stojí zbytečně ročně 50 miliard korun. Takhle se to dělat nedá. Závislost na plynu, ropě a uhlí a emise CO2 to přitom snižuje minimálně. Spolehněme spíš na přirozený technologický vývoj – díky lepším technologiím auta, počítače a další přístroje mají nižší a nižší spotřebu, díky přirozenému ekonomickému tlaku, bez regulací a směrnic.

Eduard KUKAN - 8th Parliamentary term
Eduard KUKAN – 8th Parliamentary term

Eduard KUKAN Nezávislý, Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)

Co si myslíte o mechanismu výměny informací o mezivládních dohodách v oblasti energetiky s třetími zeměmi? 

Pokiaľ sa chceme baviť vážne o energetickej Únii a energetickej bezpečnosti, tak by  tento mechanizmus mal fungovať efektívnejšie.  V súčasnosti síce existuje výmena informácii tykajúcich sa medzinárodných zmlúv v oblasti energeticky. Tento systém je však bezzubý, pretože predpokladá informovanie ex-ante,  čiže až po ich podpísaní.  Dostali sme sa do situácie, keď takmer tretina z týchto zmlúv je pohľadu európskej legislatívy problematická. Doteraz sa však nepodarilo žiadnu z nich spätne upraviť.

K  tejto problematike som nedávno v Európskom parlamente pripravoval správu. Som presvedčený o tom, že z princípu by malo dochádzať k výmene informácii medzi členskými krajinami a Komisiou ešte pred podpísaním zmluvy s tretou krajinou, pripadne dodatkov k existujúcim zmluvám. Umožní nám to lepšie koordinovať našu vonkajšiu energetickú politiku voči tretím krajinám a zvýšiť právnu istotu a kompatibilitu týchto zmlúv s európskou legislatívou.  V neposlednom rade nám to  dáva základ k skutočnej diskusii o energetickej bezpečnosti v rámci EU.

Posílí to bezpečnost Energetické unie?

Určite áno. Ako som spomenul EU by mala byt lepšie  informovaná o týchto zmluvách pred ich uzatvorením. Budeme môcť lepšie koordinovať našu energeticko-bezpečnostnú politiku, predchádzať potenciálnym legislatívnym sporom, zvýši sa transparentnosť a bezpečnosť dodávok energie a tým tiež  fungovanie nášho vnútorného energetického trhu. Takže áno, nielen, že to posilni bezpečnosť Energetickej únie, ale je to jedným z predpokladov jej efektívneho fungovania a tým tiež znižovania cien energii v rámci EU.

Jaký je váš názor na snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií? 

Myslím si, že trend znižovania emisií a postupný prechod na nízkouhlíkové technológie je v rámci EU správny. Je však potrebné, aby tento proces prebiehal rozumne a koordinovane na základe spoločne prijateľných pravidiel. Práve tento týždeň sme v Európskom parlamente prijali úpravy k európskemu mechanizmu obchodovania s emisiami, ktorý by mal tento trend posunúť o niečo ďalej. Vo všeobecnosti však platí, že znižovaním emisii v rámci EU a prechodom na nízkouhlíkové technológie znižujeme našu energetickú závislosť od tretích, často politicky nestabilných, alebo problematických krajín.

 

Monika FLASIKOVA BENOVA - 8th Parliamentary term
Monika FLASIKOVA BENOVA – 8th Parliamentary term

Monika FLAŠÍKOVÁ-BEŇOVÁ (SMER-SD, StD-Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu)

Terajší mechanizmus výmeny informácií týkajúci sa medzivládnych dohôd v oblasti energetiky medzi členskými štátmi Európskej únie (EÚ) a tretími krajinami sa ukazuje ako neúčinný. Kontrola súladu týchto dohôd s právnymi predpismi EÚ sa totiž vykonáva až po ich uzavretí, čiže ex post. Akýkoľvek jej výsledok preto nemá vplyv na ich znenie či platnosť. Zámerom posudzovania medzivládnych dohôd bolo posilnenievnútorného trhu a energetickej bezpečnosti Únie. Znamená to, že „na papieri“ je to v súlade so stratégiou energetickej únie. Reálny efekt však považujem za zanedbateľný. Vzhľadom na vysokú závislosť krajín EÚ od dovozu predovšetkým fosílnych palív z tretích krajín by namiesto byrokraticky náročného komplexného posudzovania stačilo povedať do akej miery tie medzinárodné dohody prispievajú k diverzifikácií zdrojov a prepravných ciest. Z praktického hľadiska by sa to mohlo udiať pred ich uzatvorením. To však nezávisí od EÚ, ale iba od vôle predstaviteľov členských štátov.

Čo sa týka znižovania emisií CO2 a investícií do nízkouhlíkovej ekonomiky predstavitelia členských krajín EÚ sa v rámci klimatickej politiky zhodli na jednoznačných cieľoch. Stratégia Európa 2020 hovorí o 20 % znížení skleníkových plynov do roku 2020, k čomu sa pomaly blížime. Európa by aj naďalej mala zostať globálnym lídrom v oblasti ochrany životného prostredia.Predstavitelia členských štátov preto odsúhlasili klimaticko-energetický balík do roku 2030, so 40 % znížením emisií skleníkových plynov do roku 2030.Prínosom napríklad je, že táto téma priamo súvisí s veľkými investíciami a vytváraním nových kvalifikovaných pracovných miest v EÚ. Napríklad len odhadované investície do rozvoja obnoviteľných zdrojov energie (OZE) sa v nasledujúcej dekáde odhadujú na 500 miliárd eur. Tieto však musia ísť ruka v ruke s rýchlejším približovaním sa jednotlivých technológií OZE k trhu. Nemôžu naďalej prispievať k neúmernému zvyšovaniu cien energie a musia byť schopné konkurovať konvenčným zdrojom. Medzi zásadné výzvy tu patrí aj uskladňovanie takto vyrobenej elektrickej energie, či výraznejšia podpora vykurovania a chladenia prostredníctvom OZE, ktorá je stále do istej miery zanedbávaná.

 

Petr JEZEK - 8th Parliamentary term
Petr JEZEK – 8th Parliamentary term

Petr JEŽEK (ANO, Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu)

Domnívám se, že tato nová legislativa zlepší transparentnost a výměnu informací o energetických smlouvách, což posílí EU jako celek při vyjednávání v energetice vůči třetím státům a současně tak podpoří bezpečnostní rozměr strategie pro Energetickou unii.

Jsem rád, že Evropský parlament schválil 15. února návrh na revizi systému EU-ETS. Současný stav je dlouhodobě nevyhovující. Velký počet povolenek na trhu a jejich nízká cena nemotivuje firmy k žádným investicím v této oblasti. To by měla revize systému zlepšit.

 

 

Evžen Tošesnovský. poslanec Evropského parlamentu
Evžen Tošesnovský. poslanec Evropského parlamentu

Evžen TOŠENOVSKÝ (ODS, Skupina Evropských konzervativců a reformistů)

Mnohé smlouvy s třetími zeměmi budou nerealizovatelné, protože technické podmínky mezi členskými zeměmi EU jsou velmi rozdílné. Myslím si, že je v této věci více problémů, než se přiznává.

Energetická bezpečnost EU není závislá pouze na smlouvách s třetími zeměmi. Její největší posílení je v co největší diverzifikaci nezbytných dodávek a snížení závislosti na Rusku. Základy energetické bezpečnosti musí stát na co nejsilnějších obchodních vazbách a volném trhu.

Snižování emisí je určitě rozumné, ale má být postaveno na modernizaci a inovacích. Podle mne je ale přespříliš preferována nízkouhlíková technologie, snížení se musí týkat všech emisí.

Rozumný přístup k ochraně životního prostředí s využitím nových technologií je v mnoha směrech důležitý.

PAVEL TELICKA - 8th Parliamentary term
PAVEL TELIĆKA

Pavel TELIČKA (ANO, ALDE) – místopředseda Evropského parlamentu

Větší transparentnost a zvýšení spolupráce, které tato legislativa má nastolit,  mohou přinést lepší vyjednávací pozici pro jednání se třetími zeměmi a zároveň přispět k posílení bezpečnosti dodávek energie, tedy i bezpečnosti celé EU. Transparentnost a efektivní výměna informací je pro fungování energetické unie samozřejmě nezbytné.

Systém ETS je dlouhodobě nefunkční a pro 4. Obchodování období je jeho revize nezbytná. Cíl, který měl ETS plnit,tedy motivovat k investicím do nízkouhlíkových technologií, při současné ceně povolenky plnit ani nemůže. Při nadcházející revizi je nutné udržet vyvážený přístup k plnění environmentální politiky EU a zachováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. snižování emisí je dnes jasnou strategii,kterou EU bude razit, samozřejmě očekáváme pozitivní přínosy pro životní prostředí a také podporu inovací. Snaha EU v oblasti snižování emisí by ale neměla zůstat osamocena, extrémně důležitá je spolupráce na mezinárodní úrovni.

 

Kateřina_KonečnáKateřina KONEČNÁ (KSČM, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice)

Mechanismus by měl především vést k větší transparentnost dohod podepsaných členskými státy a třetími zeměmi týkajících se bezpečnosti dodávek zemního plynu. Jeho podstatou je zavedení povinnosti notifikovat komisi o průběhu vyjednávání takových smluv, aby se k nim komise mohla závazně vyjádřit. Členské státy by pak měly povinnost toto stanovisko zohlednit. Já jsem k tomuto návrhu velmi skeptická. I když je veden poměrně správnými úmysly tak je třeba podívat se pravdě do očí. Vezměte si např. společný nákup zemního plynu, který nefunguje do dnes. Zavedením povinnosti informovat komisi o všech mezivládních dohodách v oblasti energetiky s třetími zeměmi může být ohrožena svrchovanost členských státu. Na jedné straně pořád energetika patří do suverénních pravomocí členského státu, máme svobodu zvolit si vlastní energetický mix a na tu druhou máme někoho informovat a čekat na jeho dobrozdání?  To mi nepřijde jako únosné z hlediska subsidiarity ani z hlediska bezpečnosti.

Jako zpravodajka k dalšímu dokumentu o energetické unii – reformy systému EU ETS, jsem se tímto problémem zabývala velmi dopodrobna. Obecně tyto investice podporuji. Téma je širší, neboť obsahuje jak investice do modernizace stávající infrastruktury, tak i rozvoj nejnovějších nízkouhlíkových technologií. Obě kategorie mají jiný účel i jiné provedení. Každopádně vždy by tyto investice měly být spravedlivě děleny mezi veřejný a soukromý sektor. Přínos vidím v možnosti zachování stávající průmyslové základny, jejich kapacit i pracovních míst, které vytváří za současného zlepšení kvality ovzduší. Což je win win situace. Proto jsem také např. velmi uvítala zřízení tzv. Modernizačního fondu v rámci reformy ETS, pro země jako je ČR a její starší infrastrukturu. Nicméně osobně vím, že tento názor nesdílí všichni mí čeští kolegové, neboť dva z nich minulý týden hlasovali v Evropském parlamentu tak, že snížili o miliardy možnost české ekonomiky z Modernizačního fondu čerpat.

 

Ivan ŠTEFANECIvan ŠTEFANEC Kresťanskodemokratické hnutie, Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)

Poznanie skutkového stavu, teda za akých podmienok nakupujú jednotlivé členské štáty energiu, je základným predpokladom budovania Energetickej únie. Len tak si môžeme vytvoriť obraz o tom, ktorým smerom sa máme ďalej uberať. Vzájomná znalosť energetických politik posilní aj dôveru medzi členskými štátmi. Našim konečným cieľom nie je nič iné, ako bezpečnejšie a lacnejšie dodávky energií pre firmy aj domácnosti.

Znižovanie emisií je dôležité pre ochranu prírody, zdravia ľudí a vyplýva aj z našich medzinárodných záväzkov. Nesmieme však zabúdať, že sprísňovanie emisných limitov so sebou prináša aj zvyšovanie nákladov pre priemyselnú výrobu. Jej obnova a rozvoj je pre Európu v súčasnosti veľmi dôležitá. Som teda skôr za to, aby sme sa vydali cestou podpory inovatívnych prístupov, ktoré čo najmenej zaťažujú ovzdušie a životné prostredie. A nízkouhlíkaté technológie medzi ne patria.

 

 

NIEDERMAYER Ludek - 8th Parliamentary term
NIEDERMAYER Luděk

Luděk NIEDERMAYER  (TOP 09, poslanecký klub Evropské lidové strany, Křesťanských demokratů)

Nedávná dohoda EP a Rady o podobě nového rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky podle mého názoru přispěje k lepšímu fungování vnitřního trhu s plynem a ropou a ke zvýšení bezpečnosti jejich dodávek do EU. Podle nových pravidel budou muset členské státy předem informovat Komisi o zahájení vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy a nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, přičemž názor Komise by měly vzít v potaz. Od nových pravidel si slibuji zvýšení transparentnosti a důrazu na evropský zájem při rozhodování se strategickým významem pro EU jako celek.

Snižování emisí a investice do nizkouhlikových technologií výrazně podporuji. Jedná se v prvé řadě o otázku kvality života nás všech, která se do značně míry odvíjí od prostředí, ve kterém žijeme. Snižování emisi je tedy jednoznačně v našem zájmu a je výrazem naši odpovědnosti za naše zdraví a zdraví nasich dětí. Snižování emisi a investice do nizkouhlikových technologií jsou spojité nádoby. Proto vítám postoj EP k mechanismu obchodování s emisními povolenkami po r. 2020, jehož součástí je i vznik dvou nových fondů – modernizačního a inovačního, z nichž by měly být právě investice do nízkouhlíkových technologií podporovány.

Miroslav Poche
Miroslav Poche

Miroslav POCHE (ČSSD, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu)

Co si myslíte o mechanismu výměny informací o mezivládních dohodách v oblasti energetiky s třetími zeměmi?

Větší míra transparentnosti při vyjednávání mezivládních dohod o dodávkách energetických surovin je rozhodně potřeba. I proto návrh, aby Komise nebyla informována pouze o uzavřených dohodách, ale účastnila se již jejich přípravy, vítám. Vzhledem k prohlubující se integraci evropského energetického trhu je nasnadě, že takto zásadní politická rozhodnutí by neměly být přijímány výhradně na vnitrostátní úrovni bez ohledu na sousední země. Komise by zároveň měla prostřednictvím notifikace těchto smluv zajistit to, aby plně odpovídaly zásadám fungování vnitřního energetického trhu.  Ve výsledku to povede k posílení spolupráce, vzájemné důvěry a transparentnosti v této citlivé oblasti, což prospěje občanům všech členských zemí.

Posílí to bezpečnost Energetické unie?

Vzhledem k tomu, že EU musí dlouhodobě importovat více jak polovinu spotřebované energie, je bezpečnost těchto dodávek jedním z klíčových témat evropské energetické politiky. Je to také jedna z hlavních priorit energetické unie. Projednávaný návrh k tomu přispívá tím, že posiluje solidaritu mezi členskými státy. Jelikož bude do budoucna vyjednávání energetických smluv transparentnější, bude pro země vyvážející energetické suroviny bude obtížnější je jednotlivým členským zemím prodávat za výrazně odlišných podmínek. Oslabí to snahu používat energetické dodávky jako nástroj k sledování politických cílů. Navíc Komise bude poskytovat členským státům poradenství v průběhu těchto jednání, takže budou schopny si vyjednat lepší podmínky a zároveň nebude docházet k tomu, že přijaté smlouvy budou v rozporu s právními předpisy Unie.

Jaký je váš názor na snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií?

Myslím si, že po pařížské konferenci ke změnám klimatu již málokdo zpochybňuje, že růst průměrné globální teploty je jednou z největších hrozeb, před kterou mezinárodní společenství v současnosti stojí. Při vědomí možných ekologických, ekonomických a společenských dopadů klimatických změn jsou vyplývající závazky, jak jim předcházet, zcela správné. Evropská unie má v tomto směru velkou odpovědnost, mimo jiné proto, že je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.  Proto si myslím, že je potřeba přijmout taková opatření, která povedou k výraznému snížení produkce skleníkových plynů a postupné transformaci evropského hospodářství. Musí to však být provedeno způsobem, který nepovede k zániku průmyslu v Evropě, ztrátě milionů pracovních míst a poškození konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Přechod k nízkouhlíkovému hospodářství by měl být naopak příležitostí, jak snížit naši závislost na dovozu ropy a zemního plynu, snížit náklady domácností a podniků za energii a rozvíjet nová průmyslová odvětví, ve kterých budou pracovní místa vznikat.

V čem spatřujete přínos?

Jak již jsem zmínil, tak přechod k nízkouhlíkovému hospodářství spolu se zaváděním principů oběhového hospodářství s sebou přináší mnoho příležitostí. Vlivem veřejných a soukromých investic do energetických úspor, rozvoje obnovitelných zdrojů nebo alternativní dopravy vznikají nová průmyslová odvětví, ve kterých může Evropa být jedním z globálních lídrů pokud vytvoří vhodný regulační rámec a výrazně víc podpoří inovace. Právě tato odvětví budou do budoucna nejvíce přispívat k hospodářskému růstu Unie. Rovněž to platí pro vytváření nových pracovních míst v průmyslu a návazných službách. Nesmíme také zapomínat na to, že přechod k nízkouhlíkovému hospodářství také bude mít pozitivní dopad na obchodní postavení Unie. Snížení závislosti na ropě a zemním plynu by mělo omezit potřebu jejich dovozu, čímž lze uspořit stovky miliard Euro ročně a investovat je do místní ekonomiky. Snížení závislosti na dovozu energetických surovin je také jednou z cest, jak posílit bezpečnost Evropské unie a jejích členských států. Přínosů je tak celá řada.

 

Vanda Kofroňová