Anketa s europoslanci – jak by se měl měnit rozpočet pro rok 2017?

V Evropském parlamentu se minulý týden mimo jiné řešil plán priorit Evropské komise a také nástin rozpočtu na příští rok. Program se nevěnuje běžné činnosti Komise, ale zaměřuje se na dlouhodobější a komplexnější strategie. Zajímal nás názor českých zástupců v EP na priority Komise a návrhy rozpočtu na rok

Priority Evropské komise pro příští rok, rozpočet a jeho změny a další aktuální témata se řešila minulý týden na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Oslovili jsme všechny české zástupce v Evropském parlamentu s těmito dotazy:

  1. Co by podle Vás osobně mělo být do priorit Komise zahrnuto? 
  2. Co bude prosazovat klub / frakce?
  3. A jak by se měl změnit rozpočet? Mluví se například o větší finanční rezervě pro mimořádné události…

Přinášíme odpovědi těch, kteří je zaslali.

Martina Dlabajová, ANO, Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

Martina Dlabajová. Europoslankyně ANO
Martina Dlabajová. Europoslankyně ANO (ALDE)

1) Komise se v rámci 10 prioritních oblastí soustředí na široké tematické zaměření. Co ale v prioritách Komise chybí je hlubší sebereflexe i hodnocení fungování evropských institucí. Komise musí v první řadě otevřeně přiznat, že současná EU není dostatečně akceschopná a na tomto problému intenzivně pracovat. Komise si na straně jedné klade velké ambiciózní politické cíle, včetně prohlubování jednotného trhu a zvyšování úrovně sociálních a pracovních standardů. Na straně druhé však svými kroky zcela potlačuje to, co jako jediné může vysoké standardy zaručit, a to je konkurenceschopnost. Přestože Komise dlouhodobě deklaruje podporu evropským podnikům, novým dovednostem a podnikání vůbec, určité návrhy (např. návrh revize směrnice o vysílání pracovníků) jsou však zcela v rozporu se zásadami jednotného trhu, jež dle mého názoru rozhodně nepřispívají k vytváření a sjednocování konkurenceschopné Evropy.

2) Jednou z priorit Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je především reforma fungování Evropské unie a její přiblížení evropským občanům. Komise by se měla zaměřovat na skutečně důležitá témata, jako je migrace, bezpečnostní politika, vnější vztahy či obchodní politika. V těchto oblastech musíme být jednotní a postupovat efektivně. Proto je důležitá také vnitřní komunikace mezi institucemi a mezi institucemi a členskými státy. Nalezení společného stanoviska v Evropské radě se nyní jeví jako velký problém při vytváření evropské polititky.

 

3) Jakožto zpravodajka účetní uzávěrky Evropské komise za rok 2014 jsem se evropskému rozpočtu velmi podrobně věnovala. Větší flexibilita rozpočtu je jedním z hlavních témat. Migrační krize či brexit nám ukazují, jak turbuletní může evropská politika být a evropský rozpočet musí být schopen adekvátně reagovat.

Další velkou výzvou je větší zaměření výdajů z evropského rozpočtu na výsledky a efektivitu. Přidaná hodnota jednotlivých investic a projektů je velmi důležitá a v budoucnu by se měla, vedle chybovosti, stále více zohledňovat.

 

Jan Zahradil (ODS, Skupina Evropských konzervativců a reformistů)

jan-zahradil-55

1) Dlouhodobě tlačíme na komisi, aby byla důsledná a do všech schvalovaných předpisů zakomponovala posouzení dopadů na podniky, zejména na ty střední a malé, jakýsi „test konkurenceschopnosti”. Tím by se jednoduše zjistilo, jestli je nová legislativa přínosná a potřebná. Domnívám se, že bychom se tak přijetí řady nesmyslných předpisů vyhnuli hned v samém začátku.

2) Především jsme Komisi navrhli zrušení nebo revizi patnácti předpisů, které nejvíce obtěžují nejen podnikatele, ale i některé veřejné instituce. Jde například o směrnice o pracovní době, povolování chemických látek (REACH) nebo o nařízení o koordinaci sociálních systémů. Požadujeme celkové snížení administrativní zátěže o polovinu během následujících deseti let.

3) Parlament jako obvykle požaduje nárůst rozpočtu, který je pro plátce, tedy členské státy, nepřijatelný. My tvrdíme, že chce-li parlament v některých kapitolách přidávat, musí jinde šetřit. Už jen proto, že EU má naštěstí zakázáno vytvářet rozpočtový deficit.

Návrhu rozpočtu vyčítáme také jeho zastaralost. Vynakládání prostředků by mělo být především podmíněno efektem a efektivností. Masivní dotování oblastí jako je kultura, občanství a sdělovací prostředky například absolutně nedává smysl.

 

 

Miroslav Poche (ČSSD, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu)

Miroslav Poche
Miroslav Poche

 

 

1)   Priority pro příští rok jsou vystavěny na struktuře 10 hlavních priorit pro celé období Junckerovy komise. Říkám to z toho důvodu, že jsou témata, ve kterých se již udělal velký pokrok v legislativní práci. Příkladem může být oblast, ve které se angažuji nejvíce, což je energetika. Ze strany Komise bude prezentována v podstatě veškerá zásadní energetická legislativa už do konce letošního roku. V rámci rozpočtového výboru se soustředím na otázky finanční odpovědnosti a transparentnosti. Jsem rád, že Komise před měsícem přišla s návrhem meziinstitucionální dohody ohledně povinného Rejstříku transparentnosti, po čemž jsem opakovaně volal. Věřím, že v nacházejícím období se podaří tuto dohodu i zrealizovat.

Na druhé straně je třeba flexibilně reagovat na některé výzvy, jejichž rozsah jsme si neuměli na začátku tohoto legislativního období vůbec představit. Kdo před dvěma lety zvažoval vznik legislativy k Evropské pohraniční stráži?

Jedním z hlavních cílů stávající Komise je zlepšování stávajících právních předpisů. Využívá k tomku platformu REFIT, která, zjednodušeně řečeno, reviduje stávající legislativu a dává podnět k přezkoumání či jejímu případnému zrušení.

2) Co se týká politické skupiny SD, standardně prosazujeme především otázky sociální ochrany, růstu a investic pro vznik nových pracovních míst. Pro rok 2017 z tohoto pohledu voláme především po vniku všeobecné investiční strategie a podporujeme efektivní legislativu v oblasti Evropského pilíře sociálních práv. Dalším tématem, na kterém se snad shodujeme i s většinou politického spektra, je vytvoření nových nástrojů v oblasti obrany a bezpečnosti.

3) Rozpočet je komplexní téma na to, abych ho zhodnotil v krátké odpovědi. Co se týká zmiňované rezervy pro mimořádné události (tato rezerva by měla sloužit k pohotové reakci na konkrétní požadavky třetích zemí při nepředvídatelných událostech, Parlament ji zvyšuje na úroveň 1 mld. € roční alokace), zcela ji podporuji. Dění předchozích měsíců ukázalo, že je prostě potřeba tuto položku navýšit. Věřím, že panuje všeobecná shoda minimálně na tom, že musíme být schopni přizpůsobit vlastní finanční nástroje k řešení aktuálních problémů, a že tyto problémy nelze vždy předvídat na sedm let dopředu. Proto je zde potřeba větší flexibility. Evropský rozpočet však i při zvýšení flexibility není schopen adekvátně financovat zvládání celé řady celoevropských problémů, celkové navýšení rozpočtu tedy považuji za nezbytné. Debaty s Radou se povedou hlavně o tom, jak velké navýšení si mohou státy politicky i ekonomicky dovolit. Je jasné, že členské státy budou méně velkorysé, než by si přál Parlament, ale věřím, že k navýšení rozpočtu dojde, stejně jako k posílení jeho flexibility. Zároveň ovšem zdůrazňuji, že mluvíme-li o flexibilitě, je pro mě nepřijatelné jakékoliv krácení výdajů na evropské strukturální a investiční fondy v rámci střednědobého přehodnocení finančního rámce.

 

Petr Ježek ANO, Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

Petr JEZEK - 8th Parliamentary term
Petr JEZEK

Vedle standardní činnosti jsou pro mě a  mou frakci největšími současnými prioritami EU zvládnutí uprchlické a migrační krize, boj proti terorismu a podpora hospodářského růstu. Tomu by měl přiměřeně odpovídat i rozpočet, včetně krizové rezervy, která umožní vyhnout se hybridním řešením za použití několika různých fondů.

 

 

 

 

 

Jiří Maštálka (KSČM, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice)

Jiří Maštálka, europoslanec KSČM
Jiří Maštálka, europoslanec KSČM

1) V prezentaci pracovního programu Komise na příští rok mi především chybí jakákoli sebereflexe a uznání odpovědnosti za současný, neutěšený stav Unie. Potýkáme se současně s několika krizemi najednou, máme tu migrační krizi, krizi v zemědělství, neustále se prohlubující ekonomické rozdíly mezi Severem a Jihem a především, a to bych chtěl zdůraznit – důvěra občanů v projekt EU a její instituce se nachází na historicky nejnižším bodě. Po ohlášení výsledků britského referenda bych očekával zvýšenou aktivitu a vynaložení veškeré možné energie na reformu institucí tak, aby žádná další členská země už Velkou Británii nenásledovala. Takové odhodlání mi však v návrhu pracovního plánu Komise na příští rok zcela chybí.

2) Souhlasím s tím, že je nutno pokračovat v revizi stávajících legislativních opatření, nikoli pouze „chrlit“ jednu směrnici za druhou, vítám také příslib iniciativy na zlepšení vzdělávání a zaměstnávání mladých, nebo orientaci na zvýšení bezpečnosti v Evropě. Jsem však nepříjemně překvapen z toho, že mezi svoje priority Komise i nadále řadí uzavření dohody o volném obchodu s USA, tzv. TTIP. Komise se tváří, jako že lidem naslouchá, a přitom doslova ignoruje názor více než 3 miliónů evropských občanů, kteří podepsali petice proti dohodě TTIP i CETA. Takže si kladu otázku, jestli to spíš není tak, že Komise sice údajně lidem naslouchá, ale slyší jen to, co slyšet chce.

3) Pokud jde o rozpočet, na tento problém zatím nemám vyhraněný názor, leč jeho rozložení musí doznat změn, proto naše frakce předložila celou řadu pzměňovacích návrhů, v nichž chceme kromě jiného zvýšení investic do sociální politiky, cílené snižování nezaměstnanosti spolu s vytvářením nových pracovních míst, ochranu zaměstnanců, nebo zlepšování systémů vzdělávání a příležitostí pro mladé lidi.

 

Kateřina Konečná  (KSČM, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice)

Kateřina_Konečná

1) Evropská komise ve sdělení ke svému pracovnímu programu pro rok 2017 sice uvádí, že se poučila z Brexitu a že slyší názory a poptávku Evropanů  a jejich poltické reprezentace po aktivním a rychlém  řešení současných krizí které EU sužují. Nicméně na druhou stranu v něm dodává, že se tak snaží činit již od začátku svého mandátu, tím, že se vytkla úkol, zaměřit se pouze na záležitosti velkého – důležitého charakteru a nezapomene se pochválit, jak se jí v posledních letech daří. Navíc se nám snaží tvrdit, že při řešení těchto problémů, poslouchat Evropský parlament. Vše tohle mě přesvědčuje o závěru, že Evropská komise si z Brexitu nevzala absolutně žádné ponaučení. Neustále se drží svého názoru, že dělá vše nejlépe, jak může a jsou to pouze všichni ostatní, kdo jí hází klacky pod nohy.

2) Domnívám se, že jak náš klub, tak celá frakce GUE / NGL bude prosazovat všechny výše zmíněné záležitosti. Mimo to bude naše frakce prosazovat např. alternativní návrh na vytvoření podpůrného programu pro ty členské státy, které si přejí  ať už z jakéhokoliv důvodu, vyjednávat o svém odchodu z eurozóny. Určitě jak náš klub, tak frakce se postaví proti snahám Evropské komise potutelně a potichu zapojit do svého programu a do nového rozpočtu podporu  vojenského výzkumu a to i přes to, že je to v hrubém rozporu s primárním právem EU. Obecně prosazujeme ty části programu věnované zvyšování společenské solidarity na všech úrovních, prohlubování sociálních práv a práv zaměstnanců a větší zapojení občanů EU do rozhodovacích procesů evropských institucí jakou jsou evropské občanské iniciativy, petice apod. Samozřejmostí je pak podpora okamžitého ukončení nátlaku na Řecko a další státy postižené finanční a dluhovou krizí v souvislosti s dalšími úspornými opatřeními a dalším osekáváním jejich sociálního systému.

3) Mnohé z toho jsem již napsala, dovolila bych si ještě dodat, že v obecné rovině je nutné osekat z rozpočtu veškerý nepotřebný balast a zbytečné iniciativy, které znamenají pouze plýtvání prostředky a soustředit se na témata jako je migrace a snižování sociálních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy, tedy konvergence  životní úrovně v západních a východních členských státech a státech jihu a severu. Zásadně pak nesouhlasím s navrženým přesunem většiny prostředků věnované na pilotní projekty na vojenský výzkum. Tato položka nemá v rozpočtu vůbec co dělat. Osobně pak podporuji další výzkumnou činnost v oblastech energetiky a vesmíru (ITER, CERN, rozpočet ESA, Galileo, Copernicus apod.), neboť to jsou podle mého názoru ty kategorie a projekty, které nám v budoucnu poskytnou potřebné technologie pro boj s klimatickými změnami a s energetickými krizemi a s rapidně zvyšující se energetickou spotřebou a je vhodné je řešit pouze na celoevropské úrovni. Větší finanční rezervu pro mimořádné záležitosti je zajisté třeba podpořit, je to přesně ten směr, kterým bych chtěla, aby se celý rozpočet v budoucnu ubíral, tedy, aby umožnil evropským institucím více flexibilně reagovat na aktuální potřeby a krize.

Jaromír Kohlíček (KSČM, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice)

jaromir-kohlicek_mep

  1. Zaměstnanost, zejména u mladé generace a generace 50+.

Schengen – ochrana vnější hranice EU

Příprava smlouvy o Brexitu

Jednání o novém uspořádání vztahů uvnitř EU v souvislosti s Brexitem.

  1. Frakce bude prosazovat zvýšení solidarity, zlepšení v oblasti zaměstnanosti a v sociálních otázkách.
  1. Bohužel se nepodaří učinit strukturu rozpočtu transparentnější (již několik let jsou výdaje na společnou zemědělskou politiku rozděleny do několika kapitol. Bude zvýšena částka v kapitole Společná zahraniční polliitka, a to, v části spolupráce policie a Frontex.

 

 

Olga Sehnalová (ČSSD, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu)

olga_sehnalova

  1. Samozřejmě, že pracovní plán Komise řeší celou řadu témat a nelze se věnovat všem. Z oblastí, kterým se věnuji ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, očekávám, že Komise bude zejména plnit sliby, které dala. Již před rokem jsme na stejné debatě o pracovních prioritách Komise zdůrazňovali potřebu začít konečně aktivně řešit nerovnováhu v potravinářském dodavatelsko-odběratelském řetězci. Komisi jsme vyzvali k akci i ve zprávě o nekalých obchodních praktikách, na níž jsem pracovala jako stínová zpravodajka. Zatím však na předložení legislativního evropského rámce stále čekáme. To je podle mne dluh, který má Komise vůči celému dodavatelsko-odběratelskému řetězci i vůči spotřebitelům.

2) Jednou z dlouhodobých priorit frakce sociálních demokratů je boj proti daňovým únikům a podvodům v Evropské unii. I zde očekáváme od Evropské komise větší iniciativu. I když už Komise navrhla nová společná pravidla korporátního zdanění, musíme prosazovat, aby následovalo také předložení pravidel ke konsolidovanému základu daně. Firmy by díky nim podávaly jediné daňové přiznání za všechnu svou činnost v rámci EU. To by mělo celý systém zjednodušit a udělat transparentnějším. Nelze tolerovat agresivní daňové plánování a různé triky, jak se placení daní vyhnout. Daně by se měly odvádět tam, kde vzniká reálná hodnota.

3) Stejně jako celá Evropská unie, i evropský rozpočet musí být schopen rychleji reagovat na množství nových výzev. Na stole je proto revize celého víceletého finančního rámce. Finanční rezerva pro mimořádné události by měla být pružnější i vyšší, aby dostatečné finanční prostředky k řešení aktuálních problémů k dispozici a nemusely se hledat ve stávajících fondech.

Dita Charanzová (ANO,  Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu)

DITA-CHARANZOVA-10-2014-TISOPHOTO-OK-6340m

K rozpočtu EU mám některé dílčí výhrady. Nelíbí se mi například navyšování rozpočtu samotného Evropského parlamentu. S financemi bychom měli umět efektivně zacházet v rámci vlastních zdrojů, jako instituce bychom v tomto směru měli jít příklade. Z toho důvodu nemohu souhlasit ani s plánovaným růstem počtu zaměstnanců EP, stejně jako jsem zastáncem zrušení jednoho ze dvou sídel EP. Bylo by to řešení logické a rozhodně úspornější. Co se týká rozpočtových priorit, z mého pohledu je to bezpečnost a posílení ochrany vnějších hranic EU, mj. posílením agentury Frontex.

Jiří Reichl

Evropský parlament i Komisi sledujeme podrobně v rubrice Evropská agenda. Najdete v ní mimo jiné tyto texty:

Nedělní konec vyjednávání: CETA podepsána 30.10.2016

CETA přece jen bude? Belgičané upravili smlouvu podle Valonů 28.10.2016

Plynovod Balticconnector spojí do roku 2020 Finsko s Estonskem 22.10.2016

Pět zemí se snaží odložit přehlednější energetické třídy. ČR je mezi… 20.10.2016

Bude v EU povinná „plynová solidarita“? 13.10.2016

Čeká EU změna systému DPH? 13.10.2016

Barroso má s angažmá u Goldman Sachs problém. Jak ho vidí… 4.10.2016

Zpráva o stavu Unie: Čeští europoslanci moc mluvit nebudou. Jsou ale… 14.9.2016