Analýza MV: veřejná správa se snaží zlepšovat, je však co dohánět. eGovernment nestíhá

Vyplňování formulářů. Ilustrační foto: Jiří Reichl

V roce 2017 bylo ve Sbírce zákonů ČR vyhlášeno 476 různých zákonů, vyhlášek, nařízení, sdělení nebo nálezů. Nezanikla ani jedna obec, jedna byla povýšena na město (Větřní v Jihočeském kraji) a status městyse získaly obce Měcholupy (Ústecký kraj) a Hořice na Šumavě (Jihočeský kraj). V České republice bylo vyhlášeno celkem 16 místních referend, z nichž však bylo platných jen 10. Modernizace veřejné správy naplněna na 56%. Vyplývá to z analýzy situace ve veřejné správě, která je shrnuta v publikaci Veřejná správa v České republice v roce 2017. Vypracovali ji úředníci ministerstva vnitra.

Publikace ministerstva vnitra „Veřejná správa v České republice v roce 2017“ shrnuje pokrok v klíčových oblastech chodu veřejné správy, kterou „vnitro“ má také na starosti. Podle autorů loňským přijetím zákona o rozpočtové odpovědnosti byl ukončen několikaletý legislativní proces a jeho úspěšné završení přineslo nový institut, který vešel do povědomí jako „dluhová brzda“. „Účelem zákona je preventivní regulace zadluženosti obcí a proto zákon zavedl nové nástroje proti zadlužování jejich rozpočtů. Podle nových pravidel musí být obecní rozpočty vyrovnané, a pokud by případné zadlužení za 4 roky překročilo 60 procent průměrných příjmů a obec by ho v dalším kalendářním roce nesnížila, Ministerstvo financí by pozastavilo převod podílu z výnosu daní, který je jinak příjmem obce,“ upozorňují autoři na velice důležitou legislativní novinku. Správnost zákonné úpravy potvrdil v březnu 2017 i nález Ústavního soudu. Ministerstvo financí vytvořilo praktickou kalkulačku rozpočtové odpovědnosti, díky které si může veřejnost ověřit, zda daný územně samosprávný celek plní pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kalkulačka je umístěna v aplikaci Monitor Ministerstva financí ČR na profilu konkrétní obce či kraje v záložce „Rozpočtová odpovědnost“. Umožňuje zkontrolovat aktuální stav plnění dluhového pravidla a také zjistit výši případné minimální splátky dluhu. Navíc se zde nachází i univerzální kalkulačka, u níž lze zadávat libovolné hodnoty a zjistit tak možný budoucí stav ukazatelů. Systém umožňuje také porovnávat jednotlivé obce mezi sebou.

Ukázka znázornění hospodaření vybrané obce. Zdro: Monitor MF ČR

V roce 2017 bylo ve Sbírce zákonů ČR vyhlášeno 476 různých zákonů, vyhlášek, nařízení. Výběr těch, které jsou nejdůležitšjší pro veřejnou správu:

Novela volebních zákonů

Zákon o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb.

Zákon o obcích č. 128/2000 Sb.

Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb.

Zákon o občanských průkazech č. 328/1999 Sb.

Zákon o elektronické identifikaci č. 250/2017 Sb.

Zákon o místních poplatcích č. 565/1990 Sb

Zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb.

Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb.

Právě procesu stavebního řízení jsme se v Ekonomickém deníku věnovali v několika textech, jelikož čelil kritice pro svoji složitost a časovou náročnost. Novelou přijatou v létě 2017 došlo k rozšíření záměrů, pro které lze využít zjednodušený postup tzv. územního souhlasu a ohlášením.

„Mezi nejsledovanější řízení patří povolení stavby rodinného domu, kdy bylo novelou umožněno zjednodušit a zrychlit povolovací proces pro všechny rodinné domy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, kdy stavební úřad vydává souhlas do 30 dnů od podání úplné žádosti. Zjednodušený postup je podmíněn souhlasem sousedů resp. třetích osob, jejichž práva mohou být povolovanou stavbou dotčena. Až praxe ukáže úspory, které novela účinná od ledna 2018 přinese,“ uvádí autoři souhrnné zprávy.

Připomínají, že novelizovaný zákon také změnil kompetence stavebních úřadů při vydávání závazných stanovisek o souladu záměru výstavby s územním plánem. Závazná stanoviska vydávají nově jen stavební úřady s rozšířenou působností a novela tak přinesla enormní nárůst agendy na mnoha úřadech obcí III. typu. „Novela zůstává předmětem kritiky a to i přes 5 měsíců trvající přechodné období, které nepostačilo k tomu, aby se úřady odpovídajícím způsobem připravily na novou povinnost a navýšily kvalifikovanou personální kapacitu,“ uvádí se ve zprávě. Obcí III. typu bylo v loňském roce 205, působnost takových obcí je rozšířena na celé spádové území (správní obvod). Mezi typické agendy v přenesené působnosti patří vydávání občanských a řidičských průkazů a cestovních pasů. Obce mají kompetence živnostenských úřadů a plní úkoly podle zákonů, které jim výslovně svěřují vybrané kompetence. 22 pražských městských částí vykonává stejné kompetence jako obce s rozšířenou působností.

Modernizace veřejné správy splněna na 56%, revize na 29%, eGov nestíhá

Pro období 2014 – 2020 byly definovány čtyři oblasti veřejné správy, na které je podle vnitra nutné se zaměřit. Byly stanoveny i částky, které na jednotlivé strategické cíle mohou být čerpány z evropských investičních a strukturálních fondů: Jde o:

  • modernizaci veřejné správy (2.515.376.520,- Kč)
  • revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území (519.139.000,- Kč)
  • zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu (869.595,- Kč)
  • profesionalizaci a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě (000.000,- Kč)

Naplňování stanovených oblastí bylo naplánováno na 7 let a proto je třeba v mezičase mít přehled o tom, zda se na zlepšování stavu skutečně pracuje. K tomu by měly sloužit i průběžné evaluační zprávy, jejichž vypracovávání zadala vláda ministru vnitra. V usnesení vlády č. 654 ze dne 20. srpna 2015 pak byl upraven termín zpracování evaluačních zpráv, který byl určen na rok 2016 a pak vždy každý druhý kalendářní rok.

Z druhé evaluační zprávy – tedy z pokroku za loňský rok – kterou má redakce Ekonomického deníku k dispozici vyplývá, že první cíl – tedy modernizace veřejné správy je naplněn na 56%, Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území na 29%, naplňování v pořadí třetího cíle (eGovernment) je ve skluzu. „Důvodem je, že postupný vývoj a realizace projektů vedoucích k rozvoji eGovernmentu se důsledkem složitého a časově náročného procesu schvalování projektů, nedostatku finančních prostředků ve státním rozpočtu a zdlouhavým legislativním procesem zpomalil. Na základě těchto důvodů byly některé realizace projektů přerušeny či odloženy, předpokládá se, že více projektů prodlouží termín ukončení realizace až do roku 2021,“ uvádí se v manažerském shrnutí tohoto bodu.

Detailům jednotlivých cílů se budeme věnovat v některém z následujících článků.

Jiří Reichl