Aby se města vyhnula klimatické katastrofě, musí změnit dopravu

Jezděme hromadně. Elektrifikované autobusy jsou jedním z receptů na to, jak radikálně změnit dopravu ve městech. V zájmu klimatu i čistého vzduchu.

Města jsou klíčovým faktorem v boji proti klimatickým změnám. Aby byla efektivní, je třeba změnit přístup k dopravě.

Ve světě, který se stále více urbanizuje, je doprava hlavním generátorem emisí skleníkových plynů. Ve městech zodpovídá až za šedesát procent veškerého vypuštěného oxidu uhličitého do ovzduší. Tvrdí to Robin Chaseová, zakladatelka a bývalá výkonná ředitelka americké carsharingové společnosti Zipcar.

Kromě toho automobilová doprava negativně ovlivňuje kvalitu městského ovzduší, ve kterém vyrůstají další a další generace dětí. Mezi konkrétní projevy patří nižší porodní hmotnost novorozenců, častější výskyt astmatu nebo zvyšující se podíl teenagerů, kteří zahynou ve městech při autonehodách.

„Pokud máme udržet nárůst globální průměrné teploty o 1,5 stupně Celsia do konce tohoto století, je třeba do roku 2030 snížit objem emisí oxidu uhličitého o padesát procent,“ uvedla Chaseová pro portál CityLab.com s odkazem na nejnovější zprávu Mezinárodního klimatického panelu. Zpráva obsahuje návrh různých opatření, která by měla být přijata právě ve městech, aby se vytyčeného cíle podařilo dosáhnout.

Urychleme elektrifikaci

Podle Chaseové prý města stále příliš investují do takové dopravní infrastruktury, která nás vzdaluje od uhlíkově neutrálního pojetí dopravy. „Měli bychom upouštět od investic do nové automobilové infrastruktury a dát naopak více peněz do rozvoje efektivnějších způsobů dopravy, jako například veřejná hromadná doprava nebo výstavba samostatných jízdních pruhů pro cyklisty,“ uvedla. Do takových projektů prý sice peníze jdou, ale jejich objem není dostatečný k tomu, abychom dosáhli podstatného zvýšení podílu neautomobilové dopravy na jejím celkovém objemu.

Chaseová také navrhuje odbourat veškeré subvence, které se týkají používání osobních automobilů. Ať už jde o přímé dotace na pořízení elektromobilů nebo bezplatné parkování elektromobilů či hybridních automobilů ve městech. Naopak navrhuje, aby se parkovací místa zpoplatnila adekvátně tomu, jak jsou v tom kterém městě vzácná. Současně by se podle ní měly do cen souvisejících s automobilismem zahrnout všechny náklady na odstranění negativních externalit, které automobilismus způsobuje.

„Musíme urychlit elektrifikaci městské dopravy a upřednostňovat takové dopravní prostředky, kterými se dá jezdit na co nejdelší vzdálenosti s co největším počtem pasažérů,“ píše dále Chaseová. Jen tak prý dokážeme zajistit, že se investice do nízkoemisních způsobů dopravy začnou v rozumném čase vracet. K elektrifikaci navrhuje konkrétně autobusy, pravidelné autobusové linky, dodávky a taxíky. To jsou podle ní nejvíce využívané dopravní prostředky, a tak je nutné je elektrifikovat jako první.

Chodci a cyklisté na zelené vlně

Robin Chaseová navrhuje i poněkud diskutabilní opatření, týkající se rychlostních limitů. Podle ní by bylo lepší, pokud by se v ulicích měst mohlo jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Díky tomu by prý ubylo smrtelných dopravních nehod a došlo k poklesu emisí škodlivých plynů. Zároveň by tak prý města byla více kompatibilní s chodci, cyklisty a koloběžkaři. Města by také měla změnit sekvence na světelných křižovatkách, kdy by prioritu měla doprava na jízdních kolech a pěší. Zelené vlny jsou pak samozřejmostí.

Zakladatelka Zipcaru je také přesvědčena, že námitky, že navrhovaná opatření jsou politicky neprůchodná nebo alespoň ne tak rychle, jak by bylo zapotřebí, nemají velkou relevanci. Podle ní mohou navrhovaná opatření získat podporu poměrně záhy. Důležitou roli při tom hrají takzvaní piloti. Chaseová tím má na mysli různé projekty na podporu pěší dopravy, které vznikly v New Yorku, Stockholmu, Washingtonu nebo Bombaji. Všechny prý dokázaly snížit odpor politiků.

Pilotní projekty nás prý také vzdělávají a učí nás se adaptovat na to, jak by mohla vypadat městská doprava budoucnosti. Jakmile lidé zjistí, že změna městské dopravy může vést ke zlepšení života ve městech, budou ochotni tyto změny přijmout. „Města nemají nárok na žádnou výjimku,“ říká Chaseová. Podle ní jsou to právě ona, kdo mohou přesměrovat své finanční zdroje a tím nejen inspirovat, ale i tak trochu donutit i vládní organizace k tomu, aby začaly klást větší důraz na ekologickou stránku svých výdajů.

-zm-