Abenomika se zadírá, manažeři zůstávají skoupí

Japonská vláda i Bank of Japan se mýlily. Uvolnění měnové politiky kapitálové výdaje nezvýšilo a „abenomika“ se kvůli skoupým manažerům zase zadírá. 

Firma Daikin Industries obdržela nedávno zakázky na výrobu pokojových klimatizací. Manažer Hiroši Ogura dostal za úkol zjistit zda je možné zvýšit produkci v továrnách na východě Japonska o zhruba dvacet procent. To je úkol, který společnost Daikin mimochodem před šesti lety vzdala jako nevýnosné a beznadějně neefektivní.

Problémem je, že pro investice kapitálu do 45 let staré továrny v Kusacu prostě není rozpočet. Možností řešení, jak vzniklé problémy obejít, je několik. Mohou to být například doma vyrábění roboti pro přepravu součástí, experimentální systémy, využívající k pohonu dílů na pásu gravitaci namísto elektřiny, více sezónních zaměstnanců na dobu určitou a mnoho dalších kroků, vedoucích k omezení času potřebného k výrobě běžné nové pokojové klimatizace na kýžených 2,03 kusohodiny.

„Můžeme dokázat mnohé bez toho, abychom zbytečně utráceli. Cokoli potřebujeme, zkoušíme nejprve vyrobit u nás.“ říká Ogura, který je u společnosti zaměstnán od střední školy.

Stejně jako Daikin, tak také i další výrobci jeví snahu stáhnout výrobu zpět do Japonska, za všechny můžeme jmenovat firmy jako Sharp, Canon nebo Panasonic. Tito výrobci stahují své závody především z Číny, a jedním z mnoha důvodů je i snaha využít na pohled poněkud paradoxní situace, situace, kdy se společnosti snaží využít výhody oslabeného japonského jenu.

Jak zachránit japonskou produkci

Japonské společnosti jsou ovšem k novému investování poměrně opatrné. To je nejvíce zřetelné u menších výrobců. Po vzrůstu vloženého kapitálu na 6 % za minulý fiskální rok předpokládají menší výrobci 14% pokles v letošním roce. Podle čtvrtetního přehledu, zveřejněného minulý týden Bank of Japan, předpokládali velcí výrobci jako Daikin 5% nárůst, nicméně přes veškeré investice je výsledek o 10 % nižší v porovnání s obdobím před krizí v roce 2007.

Za tu dobu ovšem vzrostly výdělky společností o 11 % a došlo také k nárůstu akcií. Daikin je na tom čtyřnásobně lépe než v roce 2008, a také další japonské společnosti ušetřily celkem 87 trilionů jenů, což je svého druhu rekord.

Plán japonského ministerského předsedy Šinzóa Abeho pracuje s předpokladem, že se podaří Japonsko konečně vyvést z období stagnace a deflace. Podle tohoto plánu musí být společnosti ochotné k využití finančních prostředků k novým investicím. Cesta, jak toho dosáhnout, je ovšem daleko obtížnější než před dvěma lety, kdy premiér Abe nastoupil do úřadu, tvrdí ekonomové.

„Ukázalo se, že se jak vláda, tak Bank of Japan mýlili v tom, že by uvolnění měnové politiky zvýšilo výdaje kapitálu,“ říká Taro Saito, ředitel ekonomickoho výzkumu při NLI.

Daikin, jež je opatrnější vzhledem ke klesajícím objednávkám a také prudkým posílením japonského jenu, stál již v roce 2009 téměř před uzavřením svého závodu Kusacu, a k této situaci může opět kdykoli dojít. Domácí prodej tvoří pouze čtvrtinu  zisků společnosti Daikin.  To je méně než třetina v roce 2009. Manažeři nicméně tvrdí, že slabé období donutilo společnost  inovovat výrobu u čtyř svých domácích závodů, toto se odráží zejména na duchovním vzoru Daikinu u automobilky Toyota Motor.

Na naléhání prezidenta společnosti Toyota Motor Akija Tojody zveřejnily největší japonské automobilky výsledky pět let starého programu, jež zahrnuje body od úplného přepracování výroby aut a omezení nákladů k zakládání nových podniků a modernizaci podniků stávajících. Ačkoli závody společnosti Toyota běží na 90 % své kapacity, předpokládá se, že je tu možnost snížit cenu modernizace současných výrobních linek na polovinu ceny z roku 2009, a omezit investice do nových továren v zahraničí o 40 % od původních odhadů.

Stejně jako u Daikinu, tak i záchrana Toyoty přinese mnoho škrtů a omezení, od nejzákladnějšího vybavení po nejsložitější výrobní systémy. Acuši Takeda, vedoucí ústavu pro ekonomický výzkum, tvrdí, že nikdo jiný než Abeho vláda nedokáže z podniků vytřást jejich opatrnost, na rozdíl od různých omezené a podpory nových průmyslových oborů a oborech, ve kterých byl zaznamenán jen nízký pokrok. Mnoho japonských společností také raději vidí svou perspektivu mimo Japonsko a investují v souladu s těmito předpoklady.

Rostislav Hubert